Cesta na horu Říp

Cesta na horu Říp
 
zážitek od: 4.8.2008
zážitek do: 5.8.2008
počet zobrazení: 2331
zadán dne: 6.8.2008
4.00
hodnocení hvězdičkahodnocení hvězdičkahodnocení hvězdičkahodnocení hvězdička
adrenalin pro účast je potřeba autorizace
hodnotit:
popis: V sedmém století se náš praotec Čech vydal na horu Říp. Po 13ti stoletích nás jeho výstup konečně inspiroval k vyzkoušení nového sportu – turistiky. Plán této dobrodružné cesty byl prostý: Žádné peníze, žádné jídlo, spánek v hlubokém lese, 3 dny chůze a 100km cesty s přestávkami na obstarání potravy. Jestli si někdo myslí, že v 21. století je možné toto absolvovat bez nářků, sprostých slovíček a pocitů absolutního vyčerpání je na omylu.
Všechno to začalo srazem u Hypernovi v Pardubicích v 9:00. Na tento sraz Kuba nesmyslně dorazil již o hodinu dřív a divil se, že jsem přišel o 40 minut později :-). Vzhledem k tomu, že jsme po tomto předčasném příchodu již nestíhali odjezd autobusu, museli jsme se na Hradecké nádraží přesunout automobilem. Cestou jsem si uvědomil, že věci nezbytné pro absolvovaní této trasy ( např. gel na vlasy, časopis 21. století, knížku Harry Potter, žabky ... ) by se špatně přenášeli v igelitové tašce a já bych se tak zřejmě hodně zapotil, sehnali jsme v Hradecké putyce Sportimo krosnu. Při placení této krosny se naopak zapotila moje kreditní karta. Při prvním pokusu platby se na lístečku, který vyjel z platebního terminálu objevilo:

„Jste sociální případ. Nemáte dostatečný zůstatek na Vašem učtu. Vypadněte z naší prodejny!“

Na krosnu padla moje rezervní finanční částka pro případ, kdyby se něco stalo.

Na Hradeckém nádraží jsme si pořídili jízdenku na vlak za 27,- Kč – trasa Hradec Králové -> Nový Bydžov, 2 třída – předpokládám, že tuto informaci ocení především generace, které již nebudou vědět co to koruna, vlak či Hradec Králové byl.

Start trasy v Novém Bydžově - Ušli jsme asi 500m a já už postupně začal zjišťovat, že tento můj nápad: Vyměnit pohodlí gauče u televize za turistické boty a asi 30 kilovou krosnu nebylo to pravé. Začínají první nářky a nadávky, že jsme nezůstali doma a nešli raději do hospody, na diskotéku, nebo pařit na zahrádku nějaké počítačové hry. Nejčastěji je však slyšet hlášky podobné tomuto:

„Já mám takový hlad, že mám z něho žízeň.“

nebo:

„Já mám takovou žízeň, že mám hlad.“

Je vidět, že jsme po 500m trasy byli již mírně zmatení. Zhruba po 1km jsme konečně narazili na plody přírody: Kolem silnice rostli jabloně! Za plotem jsme našli pár rajčat a broskví a v nějakém sadě dokonce pár cibuli.
Byli jsme zachránění - aspoň na chvilku. Když jsme po 8km protínali první vrstevnici (stoupání nulové) místní jednota Kubovu morálku natolik narušila, že vyhodil všechny nasbírané jablka z kapsy a utekl utratit svůj rezervní fond, který byl pro případ, kdyby se něco stalo, za 3 paštiky a 5 rohlíku :-).
Nebyl sám. Po 10km nás cedule s nápisem „Hospoda“ tak zmátla, že jsme si mysleli, že je to název místního přírodního pramenu a každý jsme asi půl litru ochutnali.
Po 14 km byl další pramen. My s vědomím, že slunce zachází, naplnili i dvě 1,5 litrové nádoby.
Od tohoto momentu jsme se pohybovali jen s těží. Nebylo to však způsobené léčivými účinky místních pramenů, ale špatně navrženou vietnamskou obuví, která způsobovala otoky na nohou.
Asi po 16km jsme se konečně utábořili v hlubokém lese, rozdělali oheň a opekli brambory, které jsem cestou vypěstovali.
Ráno nám bylo jasné, že 16km byl ten poslední co jsme ušli. Já malinko zklamaný, že se nenaplnil můj sen jak říká Kuba: Hrát si na Tarzana, Kuba potěšený, že muka končí, ale oba značně vyčerpaní se vracíme vlakem domů zpět. Příroda vyhrála.

ÚČASTNÍCI

PŘIPOJENÉ FOTOGALERIE

Cesta na horu Říp

fotografií: 71
počet zobrazení: 4715
fotky od 4.8.2008 do 5.8.2008
adrenalin pro účast je potřeba autorizace
foto z fotogaleriefoto z fotogaleriefoto z fotogaleriefoto z fotogaleriefoto z fotogalerie

PŘÍSPĚVKY


žádné příspěvky