Noc v lese

popis: MNo byl to nádherný den,spíše večer.Byl jsem venku se svojí nej.kamíkem Domíkem,s dominičinym klukem Davídkem,s kámoška Kiškou a Kájou.Mno a najednou nás napadlo,co kdyby jsme šli do lesa.Po dlouhém rozmýšlení,jsme se dohodli,že půjdeme.Po cestě jsme se domlouvali,kdo se bude koho držet.Už jsme stáli před lesem.Právě tady jsme se museli rozhodnout jak tedy půjdeme.Ve prostředku šel David.Toho se držela Domínka a Kája.Já se držel Domínka.Kiška šla před náma.Vyrazily jsme.Byla tma a nic nebylo vidět.Jako na potvoru,jsem musel jít na kraji :( Všici měli žaludek až v krku,ale byl to úžasnej pocit.Nejprve jsme šli kolem houpaček,kde jsme se na chvíli zastavili.Bylo tu vidět měsíční světlo,ale bylo to trochu strašidelné.Pak jsme tedy pokračovali dál.Vyšli jsme malý kopeček,a na vrcholu se rozhodovali,jestli zahnout do prava či do leva.Šli jsme do prava,aby jsme vyšli z lesa co nejdříve.Ušli jsme několik metrů a David s Domíkem nadávali,že jsme měli jít do leva,aby jsme šli do té temnější strany lesa.Jediná Kikina nesouhlasila,tak šla pořád rovně.My jsme se otočili a Kiška se za náma rozeběhla se slzami v očích.My by jsme bez ní neodešli,ale věděli jsme,že by sama nikam nešla.Tak jsme šli teda na zpátek.Byli jsme hrozně pokakaný.Každou chvíli jsme se otáčeli,jestli za náma někdo nejde.Zastavili jsme se a všichni koukali za sebe.Domík a Kája hledali zkratku,která odváděla z cesty,po které jsme šli.(Nechápu proč tomu říkají zkratka,když je to vlastně 2x delší,než kdyby jsme šli po cestě:D)Já jsem byl předposlední.Poslední byla Kikina,která z nás byla nejpodělanější:DHrozně se bála a držela se mně zuby nechty.Jenže já měl na ní vztek,protože mi na cestě sundala omylem botu,a jak šla dál kus si sní kopala.A jelikož nic nebylo vidět nemohl jsem jí najít:DMno ale vztek po chvíli uztal.Ta "ZKRATKA" byla kraťoulinká,za to ale pořádně strašidelná.Všichni byly v pohodě.Mno jo,ale to neníu konec.Teď jsme byli ve prostředku lesa!Po chvíli chůze,jsme slyšeli hlasy.Báli jsme se,aby to nebyli úhylové.Prošli jsme kolem nich v pohodě.Volali na nás nějakým jménem,ale asi si nás spletli.A pak to Káju napadlo.Podle hlasu poznala Sandru Pluhařovou a Denisu Veselou(kamarádky ze školy).Tak jsme se pozdravili,a povídali si.Jenomže za tu dobu povídání,nám Davídek a Domík utekli!Já se rozloučil a běžel za nima.Kája a kiška samozřejmě za mnou:DV dali jsem viděl stín.Nahlas jsem se modlil,aby to byli Domča a Dave.Nakonec se Domča zasmála.A to jí prozradilo.Sandra a Denisa nás upozornili na ožralý lidi,co jsou dál.Tak jsme se rači otočili,a šli nazpátek.Když jsme višli z lesa,všichni pocítili úlevu.Já jsem se cítil skvěle,protože jsem měl úplně prázdnej žaludek.Šli jsme domů a na icq si o tom povídali.Byl to super večer,na kterej nechci zapomenout.