Chorvatsko, Baška Voda 2008

popis: Opět jako každý rok jsme se rozhodly uspořádat dámskou jízdu za odpočinkem a pohodovými zážitky někde u velké slané louže. Letos jsme se na poslední chvíli rozhodly pro zejména Čechy vyhledávané Chorvatsko s přesným místem určení - Baška Voda. Tak jsme tedy poslední srpnový týden vyrazily - já, Eliška, Evička a Monča. Cesta, ač se zpočátku nezdálo kůli zpoždění autobusu, byla perfektní. Velice vtipnou společnost nám v autobuse totiž zajišťovali řidiči Karel a Karel, kteří sice přišli už o všechny podšálky, ale kávu nám vařili s láskou a zdarma :-) Navíc nám v autobuse pouštěli samé premiérové filmy jako "Marečku, podejte mi pero" nebo "Pelíšky". Hlášky z filmů nám vydržely po celou dovolenou :-) Ujaly se především: "poloha mléka a vody", "my příjdem, my příjdem blíž....", nebo "hlavně rychle a potichu".....

Na místo jsme dorazily v brzkých ranních hodinách, zde nás přivítal, ne moc nadšeně, náš asi 40-ti letý slovenský delegát, z kterého se poté stal možná až zvrhlý obdivovatel (nejspíše to zapřičinila naše úprava zevnějšku nebo spíše Moničin vyzývavý dekolt :-)) No celých sedm dní bych shrnula do pár větiček - užívaly sme si sluníčka na pláži, potápění v moři, synchronizovaného plavání, jízdu na šlapadle, celodenního výletu lodí s vínečkem a výbornou makrelou(ami), beach-voleybalu, večerních mejdanů na balkóně v apartmánu i na pláži, diskotéky Apollo, hraní aktivit....K této dovolené také neodmyslitelně patří zpívání písniček, zejména pak "Na dlani jednu z tvých řas....", která se nám stala osudnou a jadranské písničky ze zdejší hitparády - "Kokotky malé" - jak nazvala Evička; večerní řádění na apartámu, kdy nás opět chtěli vystěhovat, když jsme neuposlechly příkazu, že máme křičet, ale potichu a když Evička začala rozbíjet talíře, jelikož je pořádná holka a chtěla mít ráno uklizeno :-). Dále nemůžeme zapomenout na Eliččin postřeh, kdy asi po pětidenním pobytu zjistila, že děkuji se chorvatsky řekne "Hvala" (chvala) a ne "Vuala"....ovšem to vuala nám zůstalo až dokonce. Nakonec sem musím "na věčné časy zaznamenat" název našeho hnutí, které jsme založily jednoho večera - "No sex, no stress a No sex forever"...co holky, která to dodržujete? :-) Moji poslední vzpomínkou na Bašku je prodavač suvenýrů, který Monice nabídl nejen lukrativní zaměstnání - prodávání ve stánku, ale i bydliště a svou ruku. No Monča bohužel odolala a naštěstí se vrátila zpět s námi. Tak tímto uzavírám stručný popis naší báječné dovolené. Už se těším na příští rok.....