Životopis je víc než jen výčet pracovních zkušeností. Je to stručný, ale důležitý příběh o tom, kdo jste, co umíte a proč by si vás měl zaměstnavatel vybrat. Právě proto se vyplatí dát si na jeho přípravě záležet. Některé chyby se ale v životopisech opakují znovu a znovu. Tady je šest nejčastějších – a praktické tipy, jak se jim vyhnout.
Přestože se může zdát, že na životopisu až tolik nezáleží, opak je pravdou. V mnoha případech je to totiž první – a někdy i jediný – dojem, který o vás personalista získá. V ruce má často desítky podobných dokumentů a během pár vteřin rozhoduje, komu dá šanci. Právě proto se vyplatí vystoupit z řady – ne za každou cenu originalitou, ale tím, že píšete srozumitelně, konkrétně a s péčí, která z textu vyzařuje. Dobře připravený životopis říká: „Záleží mi na tom. Udělal/a jsem si čas. Vím, co chci.“ A to je zpráva, která má větší váhu než jakákoli fráze o flexibilitě nebo týmovosti. Čím lépe se na papíře představíte, tím spíš vás personalista pozve k osobnímu setkání. A v tu chvíli už záleží jen na vás – a na tom, jak jste zvládli udělat první krok s jistotou a rozmyslem.
1. Nevhodně zvolená fotografie
Fotografie v životopisu může hrát zásadní roli, pokud je dobře zvolená – nebo vás naopak může nenápadně vyřadit ze hry, pokud působí neprofesionálně. Záběr z dovolené, večírku nebo selfie s filtrem působí nevhodně a snižuje vaši důvěryhodnost.
Jak to napravit: Vybírejte fotografii, která působí profesionálně, ale zároveň přirozeně. Ideální je neutrální pozadí, upravený vzhled a příjemný výraz. Pokud si nejste jisti, raději zvolte seriózní portrét nebo si ho nechte udělat na míru – jednou a pořádně.
Kde se inspirovat: Podrobné tipy a ukázky vhodných fotografií najdete například v článku na Canva.com.
2. Zbytečné školní vzpomínky
Životopis by měl zdůraznit to nejdůležitější z vaší profesní a odborné cesty – ne přehled všeho, co jste kdy studovali. Uvádění základní školy nebo nepodstatných kurzů zabírá místo a působí neprofesionálně.
Jak to napravit: Zaměřte se na nejvyšší dosažené vzdělání a relevantní kurzy či certifikace. Pokud se hlásíte na konkrétní pozici, zvažte, co o vás daná informace říká – a co je možné vynechat. Užitečnější je zmínka o aktuálním školení než o deváté třídě základní školy.
Kde se inspirovat: Na portálu jako je práce.cz, najdete užitečné návody i příklady správně zpracované sekce vzdělání.
3. Příliš obecné formulace
Příliš obecné fráze typu „jsem týmový hráč“ nebo „jsem flexibilní“ se objevují téměř v každém druhém životopise – a právě proto ztrácí na významu. Neříkají nic konkrétního a čtenář si z nich nic neodnese.
Jak to napravit: Místo obecných popisů uveďte konkrétní situace a výsledky. Co jste udělali, jaký to mělo dopad, s kým jste spolupracovali? Pomůže metoda STAR: situace, úkol, akce, výsledek. Například: „Vedl jsem tým pěti lidí při zavádění nového systému, projekt byl dokončen s měsíčním předstihem.“
Kde se inspirovat: Na Jobs.cz najdete články s příklady vět, které mají váhu a opravdu zaujmou personalisty.
4. Zastaralé dovednosti
Když do životopisu napíšete, že ovládáte faxování nebo Windows 97, působí to úsměvně – a hlavně to ukazuje, že jste dokument dlouho neaktualizovali a nereagujete na vývoj. V prostředí, kde se technologie rychle mění, je potřeba ukazovat své aktuální znalosti a dovednosti.
Jak to napravit: Uveďte nástroje a technologie, se kterými opravdu v tuto chvíli pracujete. Například Slack, Google Workspace, Asana nebo Trello. Jestli v této oblasti vnímáte rezervy, můžete je snadno doplnit – online kurzy dnes najdete jednoduše a často i zdarma.
Kde se inspirovat: Platformy jako Seduo.cz nebo Skillshare.com nabízejí přehledné a praktické kurzy na moderní nástroje.
5. Jeden životopis na všechny pozice
Použít jeden univerzální životopis na všechny typy pozic je lákavé, ale neefektivní. Takový životopis bývá příliš obecný a neosloví zaměstnavatele (nebo personalistu), který hledá člověka na konkrétní pracovní pozici.
Jak to napravit: Přizpůsobujte životopis pracovní nabídce. Vyzdvihněte zkušenosti a dovednosti, které jsou pro danou pozici klíčové. Zamyslete se nad tím, co by měl personalista vědět právě o vás – a jak to můžete stručně a srozumitelně sdělit.
Kde se inspirovat: Web Prace.cz publikuje užitečné návody, jak psát životopis podle zaměření i podle typu pozice.
6. Nevhodná e-mailová adresa
E-mailová adresa je jedním z prvních kontaktů, který na vás zaměstnavatel získá. Pokud je neprofesionální, může shodit celý váš profil – i když je jinak skvěle napsaný.
Jak to napravit: Zvolte jednoduchou a seriózní e-mailovou adresu, ideálně ve formátu jmeno.prijmeni@… Vyhněte se přezdívkám, číslům narození nebo neformálním výrazům. Adresa jako „beruska123@…“ možná fungovala na ICQ, ale v životopisu vzbuzuje spíše rozpaky. E-mail je součástí vaší profesní identity – nechte ho mluvit za vás.
Kde se inspirovat: O e-mailové etiketě i profesním dojmu se dočtete více například v článcích na práce.cz.
Životopis nemusí být jen nutné zlo nebo suchý dokument, který odškrtáváte jako jednu z položek na seznamu. Naopak – může to být nástroj, který mluví za vás ještě dřív, než máte příležitost promluvit osobně. Pokud je přehledný, konkrétní a srozumitelný, pomáhá personalistům vidět, co umíte – a co můžete společnosti přinést.
Není potřeba psát složitě nebo formálně. Důležité je, aby životopis dával smysl, byl aktuální a odpovídal pozici, o kterou se ucházíte. Měl by ukázat, že víte, kdo jste a co hledáte. Ať už se chystáte měnit obor, nebo se „jen“ posunout dál, věřte, že i zdánlivě obyčejný dokument může rozhodnout o tom, zda dostanete šanci.
Zdroje a doporučení: Práce; Forbes; Seduo; Jobs; Welcometothejungle; Indeed