Když v roce 1945 přijela do protektorátu osvoboditelská vojska, slavila to tehdy celá republika. Mnoho lidí ale jistě napadlo, jaké by to bylo, pokud by Adolf Hitler opravdu ovládl celou Evropu. S touto myšlenkou nastává mnoho dalších otázek. Je známo, že po židovské otázce následovala i otázka slovanská. Je tedy možné, že by Německo vyhladilo půlku Evropy, než by zbyla jen „čistá rasa“?
Jakých zločinů se dopustil již za války?
V průběhu 2. světové války začal Hitler realizovat své zvrhlé myšlenky v podobě vyhlazování celých ras. Na německem okupovaných územích, a i v samotném Německu probíhalo vraždění několika milionů lidí pouze podle jejich etnicity nebo náboženství. Specificky byli vybráni židé, Romové a další. Ti byli vystěhováni ze svých domovů a posláni do koncentračních táborů po celém Německém území. Bylo s nimi zacházeno hůře než se zvířaty a pokud nebyli zabiti v plynových komorách, tak nelidskými podmínkami, ve kterých museli pracovat.
Jak by mohlo dojít k vítězství Nacistů (klíčové momenty války)
Za války došlo k mnoha momentům, které kdyby dopadly jinak, tak by výrazně ovlivnily vývoj války. Velkou strategickou chybou Německa bylo napadení SSSR, když na to jejich vojska nebyla absolutně připravená. Ministři zahraničí obou zemí měli navíc podepsanou smlouvu o neútočení, díky které se Německo nemuselo obávat útoku z východu. Překvapivý útok na SSSR se později změnil na celou východní frontu, kde zemřelo nebo bylo raněno více než milion vojáků. Právě nedostatek vojáků se stal později jedním z hlavních problémů nacistického Německa.
Další moment, který stojí za zmínku je Japonský útok na Pearl Harbour. Na to sice nemělo Německo vliv, ale výrazně tato událost přispěla k jejich celkové porážce. Japonsko totiž tímto útokem zapojilo do války USA, která se přidala na stranu spojenců, a tedy proti Německu. Ještě ale existuje mnoho teoretických situací, dle kterých by se nacistům povedlo válku vyhrát.
Politické důsledky
Pokud počítáme s variantou, že by Německo po válce ovládlo všechna území, jak to měli v plánu (prakticky celá Evropa a Sovětský svaz), tak by to pravděpodobně znamenalo zánik jakýchkoliv demokratických režimů. Kdyby se nějakému státu přeci jenom podařila zachovat nezávislost, tak by jejich režim pravděpodobně stejně zodpovídal Německu (podobné jako sféra vlivu Sovětského svazu). USA by nejspíš zůstaly v izolaci, nebo by musely obchodovat s novou velmocí. Zanikl by i celý Sovětský svaz a nikdy by nevznikly organizace jako OSN, EU nebo NATO.
Genocidy
Po ukončení války a stabilizování moci na nově získaných územích by pravděpodobně začala plošná genocida více různých ras a náboženství. Jako první by nejspíše byli na řadě židé, které už vyhlazovalo Německo za samotné války. Celkem se za války zavraždilo kolem 6 milionů židů. Po válce by se nacisté nejspíše snažili o kompletní vyhlazení všech židů na svém území. Pro nás, Čechy měli nacisté připravené konečné řešení české otázky, které se naštěstí nikdy neuskutečnilo. Na rozdíl od konečné židovské otázky nebylo možné nás všechny vyhladit, nýbrž ty vhodné germanizovat. Do protektorátu se tak měli nastěhovat etničtí Němci a měli si také přerozdělit všechnu půdu patřící Čechům. Mezi další skupiny lidí, které Hitler plánoval vyhladit, byli Romové, kteří byli už za války posíláni do koncentračních táborů, lidé s fyzickým nebo mentálním postižením a také homosexuálové.
Ekonomické a technologické dopady
Hospodářství nacistického Německa bylo založené především na zbrojním průmyslu. Vývoj technologií by se tedy soustředil především na vojenské účely. Nulová konkurence trhu by snížila nabídku nabízeného zboží a snahu výrobců o nové inovace a snahu udělat ten nejprodávanější produkt. Je možné, že místo internetu bychom měli jaderné zbraně a místo vesmírných programů sledovací systémy. Mnoho chytrých lidí a vědců by kvůli svým přesvědčením nebo etnicitě odešli nebo zemřeli. To by vedlo k poklesu vzdělanosti obyvatelstva a velkému nedostatku inteligentních jedinců na vysoké pozice.
Dlouhodobé důsledky a kvalita života
Dlouhodobě by svět ovládaný nacizmem setkával s potlačováním odporu všemi způsoby, lidská práva by ztratila svůj význam. Místo studené války a technologických závodů dvou velmocí by byla studená válka jen ve vyzbrojování. Absolutní technologická dominance by pak nastala pro USA, která by díky svému otevřenému trhu a počtu vědců daleko předčila nacistické Německo.
Kulturní změny
Kvůli zvrácené ideologii nacistů by byla kultura velmi rozdílná oproti té, jak jí známe dnes. Cenzurou by procházela všechna díla od publikací do novin po umělecká díla. Státem řízený by byl i rodinný život, který by nejspíš jasně určoval role žen a mužů v domácnostech. Ve vzdělávání by se dbalo na propagandu ve školách a poslušnost občanů vůči autoritnímu režimu (podobné jako jiné dnešní totalitní státy). Náboženské a etnické menšiny by byly eliminované nebo by se vnímaly jako „podřadné“. Árijská rasa by byla vnímaná jako nadřazená oproti ostatním rasám.
Význam porážky nacismu
Porážka nacistického Německa zachránila život mnoha milionům lidí, kteří by byli jinak vyhlazeni nebo germanizováni. Umožnila vznik organizacím, které spojují státy a chrání lidská práva po celém světě. Svobodný svět, jak ho známe, se tak alespoň částečně zachránil. Bez porážky nacismu by byla svoboda slova v Evropě jen pohádkou pro děti. Vývoj demokratických systémů jak je známe by byl nemožný a nebyla by žádná tolerance vůči menšinám.
Zdroje: Wikipedia, Dotyk.cz, Poznatsvet.cz