Čas je nejspíše jedna z nejcennějších věcí, které člověk může mít. Velkou část života proto zasvěcujeme snaze ho co nejvíce zefektivnit, aby nám ho pak jednoduše zbylo více na ty věci, které nám dělají v životě radost. Spolu s tím se však zefektivňuje i medicína, díky které se lidé dožívají stále vyššího průměrného věku. Mohou se s tím však pojit i nějaké problémy? A dožijeme se někdy i 150 let? Právě toto se vám budu snažit přiblížit v následujícím článku.
Zrychlené stárnutí
Studie čínských vědců, zveřejněná v časopise Nature Metabolism, zpochybňuje klasickou myšlenku postupného stárnutí. Díky analýze čtyř tisíc lidí objevili dvě fáze, ve kterých stárnutí těla výrazně zrychluje. První taková fáze nastává kolem 45. roku života. Toto období se často kryje s krizí středního věku. Mění se fungování buněk a metabolismu. Další, ještě dramatičtější fáze následuje kolem 65. roku života. Systémy v těle se stávají křehčími a náchylnější k poruchám. Právě v tomto období se objevují nemoci spojené se stářím (např. Alzheimerova choroba).
Společnost: stárnutí populace
Za poslední dvě století se výrazně zvýšila průměrná délka života, především v rozvinutých zemích. S tím se ale pojí problém stárnoucí populace, což bude stále představovat větší a větší problém. Například v České republice počet lidí nad 65 let tvoří zhruba pětinu populace a do padesáti let budou důchodci tvořit téměř třetinu. To samozřejmě klade velké nároky na zdravotní systémy. Rodiny totiž o své starší členy nepečují. Ženy, které se dříve právě o tyto členy staraly, tvoří dnes velkou část pracovního trhu. Stát tak musí hledat nová řešení, aby péče pro seniory byla dostupná pro všechny.
Tlak na ekonomiku
Se stárnoucí populací ubývá i počet pracujících lidí oproti důchodcům. Nebezpečně tedy roste počet plátců a neplátců daní. Dnešní předpovědi tvrdí, že v roce 2050 bude na jednoho důchodce připadat 1.5 pracujícího, což je dlouhodobě neudržitelné. Starší lidé také logicky potřebují více zdravotní péče. To bude nejspíše vytvoří extrémní nátlak na zdravotní personál a na rozpočet pro zatížené zdravotnictví. Zvýší se také poptávka po pečovatelských službách, domech pro seniory a dalších forem sociální péče.
Propast v délce života
Významnou roli v kvalitě života, tedy i samotné délce života, hraje socioekonomický status člověka. Studie publikovaná v časopise The Lance Longetivity odhalila, že bohatší lidé nejen žijí déle, ale také mají méně zdravotních problémů. Rozdíl v délce života mezi chudšími a bohatšími vrstvami může být až 10 let. Bohatší jedinci mají často přístup k lepší zdravotní péči, zdravějším potravinám a žijí v lepším prostředí s méně stresem. Naopak život chudších lidí je často spojen s větším rizikem onemocnění, rychlejším nástupem zdravotních komplikací.
Propast v ČR
Rozdíl v délce života není jen globální, ale lze vidět i v České republice. Ve zprávě od Národní ekonomické rady vlády (NERV) vyplývá, že rozdíly životnosti v souvislosti se vzděláním (často tedy souvisí i s příjmem) jsou vysoké. Uvádí se, že muži se základním vzděláním mají v Česku naději na dožití o celých 12 let kratší než muži s vysokoškolským vzděláním.
Vliv životního stylu
Socioekonomický status sice hraje u životnosti velkou roli, ale klíčové jsou i jiné věci, které můžeme ovlivnit. Z výzkumu tzv. „Modrých zón“ (místa na zemi, kde se lidé běžně dožívají delšího a kvalitnějšího života, například Sardinie nebo Okinawa – Japonsko) vyplynulo několik faktorů, které tyto místa spojují. Mezi ně patří bohatá strava na rostlinné produkty, pravidelný a přirozený pohyb lidí a také silné sociální a rodinné vazby nebo pocit smysluplnosti života. Pro délku života je tedy zásadní kombinace stravy, fyzické aktivity a psychické pohody.
Existuje horní hranice věku?
Lidský věk věk se s vývojem medicíny neustále prodlužuje. Existuje ale nějaký strop? Někteří vědci stojí za přirozeným limitem okolo 125 let. Švýcarská studie z roku 2021 však přišla s myšlenkou, že teoretická horní hranice lidského života neexistuje. Vědci z Federální polytechnické školy v Lausanne analyzovali data i „superstoletých“ (lidech starších 110 let). Zjistili, že sice riziko úmrtí s věkem roste, ale pouze do dosažení zhruba 108 let. Od té doby jsou šance zhruba 50:50. Každý další rok je pak jako hodit si mincí. Teoreticky se lze dožít i 150 let, ale šance je zatím extrémně nízká.
Dvě tváře zkoumání stárnutí
Jak už bylo výše zmíněno, maximální hranice lidského věku je teoreticky neomezená. To otevírá první směr zkoumání – jak vysoko můžeme tuto laťku posunout? Jistě by každý z nás chtěl žít co nejdéle, ale možná ještě důležitější je druhý směr, který se snaží co nejlépe ovlivnit kvalitu stárnutí. Cíl není rekordní věk, ale co nejdelší doba života, kdy člověk bude žít normálně, bez větších komplikací.
Cesta ke 150 letům
Je mnoho faktorů, které by byla potřeba překonat pro další posunutí průměrného věku (třeba i k stovce let). Z biologického hlediska by byla potřeba nejen zpomalení procesu stárnutí, ale také překonání nemocí, které jsou s vysokým věkem spojené. Je také však potřeba zajistit, aby měl každý člověk šanci prožít stáří důstojně a ve zdraví, bez prohlubování sociálních nerovností.
Zdroje: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-studie-starnuti-zrychluje-ve-dvou-fazich-prvni-nastava-kolem-45-let-258010, https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/horecky-pokud-peci-o-starnouci-populaci-nechame-na-rodinach-cekaji-nas_2510052101_ntu, https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/starnuti-bohati-chudi-rozdil-studie.A250102_100120_domaci_vajo, https://www.euro.cz/clanky/lide-mohou-zit-vecne-podle-svycarske-studie-maximalni-delka-zivota-teoreticky-neexistuje/