Finanční gramotnost figuruje poslední roky jako jedno z hlavních témat týkajících se školství, a hlavně osnov základních škol. Většina lidí se shoduje, že je potřeba vyučovat na školách finanční gramotnost. Jsou ale rozpory, jakou látku v té finanční gramotnosti vlastně probírat. Dále je také otázka, jestli je účinnější prolínat finanční gramotnost s ostatními předměty, nebo mít jeden samostatný.
Jak se dnes vyučuje finanční gramotnost v praxi?
Dnes se finanční gramotnost vyučuje po kouscích, a je integrovaná do více předmětů. Žáci pak mají souvislou a reálnou zkušenost s financemi. Například v matematice se můžeme setkat s projektem „nákup auta“ kde žáci porovnávají aspekty u pořízení nového vozidla jako cena, ojeté vs nové, životnost auta a výhodnost investice jako takové. V zeměpisu můžou řešit přípravu rodinné dovolené, na základě nákladů na letenky, ubytování, stravu, nákladnosti samotného programu v destinaci apod. V češtině charakterizují finanční profily různých fiktivních rodin, a jak jejich situace ovlivňuje jejich rozhodování. Takhle se může finanční gramotnost prolínat téměř do všech klasických předmětů.
Jak přispívá EU
Evropská unie nabízí program „EU Peníze školám“, kde školy mohou zažádat o dotace na výukové materiály pro rozvoj finanční gramotnosti. Díky tomuto programu se mohla na ZŠ ještě více rozšířit finanční gramotnost, pomocí různých nových materiálů. Tyto materiály mají však školy povinnost sdílet na svých webových stránkách.
Základní problémy výuky
Vzdělávání učitelů – velkým problém ve vyučování finanční gramotnosti je nedostatek samotných učitelů se základními ekonomickými znalostmi. Řeší se to pomocí různých workshopů a kurzů pro pedagogy, které jim poskytují základní ekonomické znalosti.
Nízká praktičnost výuky – praktičnost výuky se může lišit od školy nebo dokonce od samotných pedagogů, ale obecně platí, že výuka bývá někdy moc teoretická a málo praktická. Jednou z příčin může být nedostatek prostředků (simulátory rodinného rozpočtu nebo cvičení s účty nebo platebními kartami.
Nekonzistence obsahu mezi školami – MŠMT poskytuje rámcový okruh pro výuku finanční gramotnosti, každá škola si dělá svůj vlastní vzdělávací program s rozpisem témat pro každý ročník. Některé školy proto mohou mít připravené různé projekty nebo praktické simulace, zatímco jinde o penězích žáci uslyší jen při pár hodinách občanky.
Psychologická stránka financí
Při samotném rozhodováním, co udělat s penězi, často hraje roli právě psychologie člověka. Vliv na rozhodování mívají nejvíce následující faktory:
– impulzivní nakupování
– sociální tlak
– emoci
– reklamy
Co při výuce chybí, nebo by se mohlo změnit?
Jak už bylo výše zmíněno, pro finanční gramotnost existují rámcové dokumenty, a způsob, jakým jej však školy chtějí vyučovat, je zcela na nich. Zcela tak chybí systematika ve výuce napříč školami. S tím se pojí i hodnocení předmětu. U předmětů jako matematika se nejčastěji píší testy, které prověřují znalosti žáků z konkrétních předmětů, tento typ hodnocení výuka finanční gramotnosti na některých školách však naprosto postrádá. Bez prověření znalostí nedostanou učitelé ověření, že žáci látku pochopili a témata se tak mohou probírat v různých hloubkách na různých školách. Bylo by tak žádoucí, kdyby se na školách zavedly jednotná, předem daná témata pro výuku finanční gramotnosti.
Chybějící témata:
Tyto důležitá témata se v aktivitách často vynechávají
Digitální finance a kybernetická bezpečnost – každým rokem roste popularita internetového bankovnictví a s ním pojenými službami jako jsou nákupy na internetu, posílání peněz nebo nákupy ve hrách. Je tak důležité vzdělat žáky přesně o těchto funkcích, a i o rizikách spojených s nimi. Jak na ně mohou například působit reklamy, podvody, jaké jsou jasné varovné signály apod. Žáci by pak měli porozumět, proč je důležité dvoufázové ověření nebo principy internetových peněženek.
Daně a sociální zabezpečení – velká část výuky se soustředí hlavně na příjmy a výdaje, opomíjí se však fungování daní, DPH nebo odvodů pojištění. Je to sice látka pro druhý stupeň, popřípadě střední školu, je však ale velmi důležité, aby měli žáci alespoň zdání o co se jedná a jak tyto nezbytné věci fungují.
Udržitelné hospodaření – i když toto téma je spíše pro vyšší ročníky, je důležité, aby si žáci mohli dát do souvislostí, jak jejich finanční rozhodnutí ovlivňují životní prostředí a jestli v celkovém dění ve světě jejich oběti opravdu dávají smysl. Daly by se žákům vysvětlit některé zelené projekty (např. Green deal) a jejich dopad na ekonomickou sílu Evropy a jejich osobních financí.
Návrhy na změny
Jedním z návrhů na změnu vy výuce finanční gramotnosti je zavedení samotného předmětu, to by mělo jistě výhody v hodnocení žáků, společných výukových programů pro školy apod. Na druhou stranu nekvalifikovaní pedagogové by mohli z tohoto předmětu udělat jen předčítání z učebnice, což by pak žákům nedalo žádné praktické zkušenosti. Praktické zkušenosti jsou pro finance klíčové, byly by tak velmi užitečné aktivity nebo simulátory pro rodinný rozpočet nebo osobní finance, aby s tím získali žáci alespoň základní zkušenost. Důležitá by tak byla i spolupráce s finančními institucemi jako banky nebo pojišťovny, aby žáci viděli, jak takové instituce fungují a a jak se s nimi má jednat. Důležité pak bude i ochrana žáků před online podvody. Vysvětlit žákům varovné signály, že se může jednat o podvod, jak poznat, že se někdo vydává za banku nebo celkově ochrana před phishingem.
Zdroje: prahaskolska.eu, wikipedie, seznamzpravy.cz