Ke většině lidí se jistě už nějak dostaly informace o probíhajícím konfliktu na blízkém východě. Ten se táhne již dávno do minulého století a je spojený s několika na sebe navazujícími válkami. Proč se téměř neustále válčí na blízkém východě, a proč není jednoduché označit toho „agresora“ se dozvíte v článku níže.
Vznik Izraele a první válka
V listopadu roku 1947 přijalo Valné shromáždění OSN rozdělení tehdejší Palestiny na dva státy, židovský Izrael a arabskou Palestinu. Založení Izraele doprovodilo několik masakrů týkajících se problémové arabské menšiny. Hned po oficiálním vzniku státu do něj totiž vtrhly jednotky Egyptu, Jordánska, Sýrie, Libanonu a Iráku. Izrael však díky západní pomoci při této válce získal ještě větší území, než mu bylo původně dáno. Kvůli bojů se však muselo vysídlit několik set tisíc Palestinců.
Suezská krize
Po konci Války za nezávislost a podepsání dohod o příměří to Izrael neměl v žádném případě jednoduché, arabské země ho totiž nechtěly uznat jako suverénní stát a vztahy s nimi se stále zhoršovaly. Z Egyptu se mezitím po vzájemné dohodě stáhly všechny britské vojenské jednotky (na kterých byl Egypt vojensky závislý) a začal se zmenšovat jeho vliv na arabský svět. Egypt pak také vyjednal dohodu se Sovětským svazem o dodávkách nemalého množství zbraní a vojenské techniky. Jedním z důvodů napadení Suezského průplavu Izraelem byl ten, že Egypt blokoval průjezd izraelským lodím a také podporoval teroristické útoky organizací, kterých hlavním cílem bylo vyhladit celý Izrael. Právě pod záminkou těchto útoků zaútočil Izrael v roce 1956 na Suezský průplav. Po obsazení průplavu a dalších okupovaných území se izraelské jednotky pod velkým zahraničním tlakem ze strany USA a SSSR stáhly ze získaných území.
Jomkipurská válka
V říjnu 1973 na židovský svátek Jom kippur zaútočily na Izrael ozbrojené jednotky Egyptu a Sýrie. Izrael se kvůli selhání svých zpravodajských služeb ocitl první dny v defenzivě a zaznamenal nemalé ztráty na životech. Podařilo se mu však v následujících dnech vytlačil vojska agresorů zpět, až za Suezský průplav. Po mnoha jednáních, navazujících na válku, se však Izrael vzdal vlivu nad průplavem a i nad kontrolou Sinajského poloostrova. Z pohledu velmocí při právě probíhající Studené válce prohrál Sovětský svaz, protože se po válce začal Egypt odpoutávat od východního bloku a začal navazovat vztahy s USA, což vedlo k podepsání izraelsko-egyptské mírové dohody. Celkově při válce přišel Izrael o cca 2 800 vojáků, zatímco arabští spojenci ztratili až 15 500 mužů (neví se přesně).
Intifády
Intifáda, neboli ozbrojená povstání Palestinců proti izraelské okupaci pásma, trvala až do počátku 90. let. Vypukla po autonehodě, při které zemřelo několik Palestinců, která byla považována za izraelskou odvetu za útoky z pásma Gazy na Izrael. Ukončena byla až při mírovém jednání v Oslu. Druhá intifáda vypukla v roce 2000 po neshodě na summitu v Camp Davidu. Za její konec je považován summit v Šarm aš-Šajchu v roce 2005, podle jiných intifáda trvá až do dnes. Tyto povstání byly doprovázeny mnoha zvěrstvy z palestinské strany včetně teroristických útoků, nástražných bomb, přímého fyzického násilí vůči Izraelcům a také sebevražedných útočníků.
Mírová jednání a postupné uznávání Izraele
Po několika arabských válkách začaly zúčastněné strany postupně navazovat mírová jednání a dokonce uznávat Izrael jako suverénní stát. Prvním stát, který tak učinil byl Egypt v roce 1979 po podpisu mírové dohody v Camp Davidu. Po Egyptu následovalo Jordánsko v roce 1994. V rámci tzv. Abrahámových dohod Izrael jako legitimní uznaly Spojené Arabské Emiráty, Bahrajn, Súdán a Maroko. Velkou překážkou pro uznání Izraele zbylými státy je jednak palestinská otázka, a také jejich snaha kompletně vyhladit Izrael (genocida).
Současná situace
Válka mezi Izraelem a palestinskými ozbrojenými skupinami vedenými Hamásem začala 7. října roku 2023, kdy Hamás provedl ozbrojený útok na Izrael, při kterém bylo jen tak zabito 1 195 lidí (810 civilistů a 36 dětí) a dalších 251 lidí bylo odvlečeno do pásma Gazy. Útok byl označen jako nevyprovokovaný terorismus a vyhlášení války. Izraelská armáda v reakci na tento nevyprovokovaný útok zahájila bombardování pásma Gazy ve snaze zbavit Hamásu jeho vlivu. 27 října spustil Izrael pozemní invazi do pásma Gazy za účelem zničení Hamásu a osvobození rukojmích. Během války pak provedly obě strany mnoho ofenzivních operací jako například Izraelské obléhání měst na severu pásma. Většina ze zabitých Palestinců byli bohužel civilisté, kteří byli využíváni Hamásem jako lidské štíty (vojenské základny byly záměrně umístěny na místa, kde je hodně civilistů, aby byl Izrael pod velkým politickým nátlakem po případném bombardování oblasti). Válka vedla v řadě zemí k protestům za příměří, časté jsou také bohužel projevy antisionismu, antiarabismu a islamofobie. Někteří označují chování Izraele v pásmu Gazy jako genocidu, jiní ho považují jako logické, kvůli terosistickým útokům z pásma Gazy.
Zdroje:Wikipedia, Seznam Zprávy, iRozhlas, Novinky.cz