Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně představuje mimořádnou výstavu, která vrací do hry zapomenuté architektonické vize meziválečného období. Návštěvníci si mohou prohlédnout nerealizované projekty pro firmu Baťa, jež měly zásadně ovlivnit podobu Zlína i blízkého Baťova – dnešních Otrokovic. Slavnostní zahájení proběhne 24. února 2026 v 17 hodin v grafickém kabinetu galerie ve 2. podlaží budovy 14 v areálu 14|15 BAŤŮV INSTITUT.
Zlín jako laboratoř moderní architektury
Díky dynamickému rozvoji firmy Baťa a osobnímu vlivu Tomáše Bati se Zlín proměnil během několika desetiletí z malého města v moderní urbanistický celek s více než 40 tisíci obyvateli. Systematická výstavba pod vedením Tomáše a později Jana Antonína Bati vtiskla městu jednotný funkcionalistický charakter. Meziválečný Zlín se stal jedinečným příkladem důsledně budovaného funkcionalistického města v evropském měřítku.
Výstava ukazuje, že rozvoj mohl být ještě ambicióznější. Řada projektů zůstala pouze na papíře a postupně zapadla v archivech. Právě tyto návrhy nyní galerie poprvé představuje širší veřejnosti.
Slavná jména, která zůstala v archivech
Expozice vychází z rozsáhlého souboru archivních materiálů, fotografií a sbírkových předmětů, které galerie systematicky shromažďovala desítky let. Prezentovány jsou návrhy architektů, jako byli František Lýdie Gahura, Josef Gočár, Vladimír Karfík, Bohuslav Fuchs, Otto Rothmayer či Jiří Voženílek a další výrazné osobnosti české architektury.
Návštěvníci uvidí padesát návrhů rozdělených do pěti tematických okruhů – od urbanistických studií pro firmu Baťa přes podobu náměstí Práce a nové budovy v jeho okolí až po sakrální stavby, památníky a další veřejné objekty v meziválečném Zlíně.
Rozdílné představy Tomáše a Jana Antonína Bati
Výstava umožňuje srovnat přístup jednotlivých architektů i proměnu zadání ze strany investora. Zatímco Tomáš Baťa kladl důraz především na efektivitu a funkčnost staveb a úzce spolupracoval zejména s F. L. Gahurou či poradcem pro architekturu města Josefem Gočárem, jeho nástupce Jan Antonín Baťa prosazoval větší reprezentativnost a mezinárodní přesah firemních budov. Otevíral se také spolupráci s renomovanými osobnostmi české i světové architektury.
Právě tato konfrontace vizí ukazuje, jak rozdílně mohlo město vypadat, kdyby se některé z návrhů podařilo realizovat. Poválečný vývoj však mnohé plány definitivně zastavil.
Součást oslav 150 let od narození Tomáše Bati
Výstava je zařazena do programu připomínajícího 150 let od narození Tomáše Bati a vzniká ve spolupráci s UNESCO. K vidění bude do 19. dubna 2026. Zájemci se mohou zúčastnit také komentovaných prohlídek s kurátorkou, které se uskuteční 24. března a 14. dubna vždy od 17 hodin.
Zlínská architektura je dnes ceněna i v mezinárodním kontextu. Urbanistický koncept města založený na pravidelném rastru, standardizovaných modulech a propojení výroby s bydlením bývá označován za jeden z nejucelenějších příkladů modernistického plánování 20. století ve střední Evropě. I proto patří dochované baťovské stavby mezi významné památky české architektury.
Zdroj: TZ Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, odborné materiály o architektuře meziválečného Zlína