Všichni jsme už někdy slyšeli pojmy jako Golfský proud nebo to, jak může ovlivňovat podnebí a počasí v Evropě. Pro mnoho lidí je však záhadou, jak k tomu vlastně dochází. Jak je možné, že když pod hladinou proudí voda, je u nás tepleji, nebo naopak chladněji? Bez působení těchto proudů by bylo mírné podnebí v Evropě výrazně odlišné od toho, jak jej známe dnes.
Principy a typy mořských proudů
Mořské proudy je dají rozdělit na studené nebo teplé. Tím nejznámějším teplým proudem je Golfský proud. Tyto teplé proudy přinášejí teplou vodu z tropů, což způsobuje oteplování okolního vzduchu a zvýšení vlhkosti v těchto oblastech. Studené proudy naopak přinášejí studenou vodu, která způsobuje ochlazení pobřeží na snižuje množství dešťů a bouřek. Samotné proudění v moři je rozdělené na hloubkové a povrchové proudění. Povrchové proudy jsou poháněné především větrem a teplotními rozdíly ve vodě. Hlubokomořské jsou pak poháněné rozdílnou hustotou, teplotou a slaností v oceánech. Všechny tyto proudy tvoří složitý systém cirkulace vody v oceánech.
Hlavní proudy rozdělující Evropu
Nejdůležitějším proudem pro Evropu je již výše zmíněny Golfský proud. To je povrchový proud, který přináší teplou vodu z tropických oblastí Mexického zálivu do Evropy. Tento proud je však součástí širší cirkulace proudů v Atlantském oceánu (AMOC), která přináší teplou vodu na sever a studenou vodu na jih. Zajišťuje tak teplo a větší množství srážek na Evropském kontinentu. Důležitý je také Kanárský proud, ten je studený a povrchový. Důsledkem tohoto proudu je především sušší klima v jižní Evropě a severozápadní Africe. Do třetice je zde Labradorský proud, který proudí studenou vodu do severozápadní Evropy, přispívá tak ke tvorbě ledovců v severních oblastech Atlantiku.
Současné změny mořských proudů
Za poslední desetiletí bylo zaznamenáno významné zpomalení proudů v Atlantiku, a to rychleji než většina vědců předpokládala. Kolaps tohoto systému by znamenal přemístění teplé vody na sever. Podle některých předpovědí by bylo ochlazení už v následujících desetiletí více drastické než se původně předpokládalo. Například ve Skandinávii by pokles mohl být až o 20 °C, v Londýně by pokles mohl dosáhnout 5 až 10 °C. U nás (kontinentální Evropa) by se kolaps proudů projevil především méně srážkami a mírnějším snížením teploty. Toto ochlazení by bylo navíc velmi rychlé. V některých místech by se mohlo jednat o 3 °C za 10 let, což je výrazně rychlejší než současné oteplování (okolo 0,2 ° za 10 let). Toto ochlazení by mohlo být fatální pro mnoho ekosystémů nejen v Evropě, ale i na jihu planety. Na jihu by totiž naopak došlo k výraznému oteplení, což by velmi ohrozilo život v amazonském pralesu.
Historie a první objevy mořských proudů
První popsání mořských proudů sahá do 18. století. Jedním z průkopníků tohoto zkoumání byl Benjamin Franklin, který popsal Golfský proud. Díky tomuto objevu se tak začaly plánovat plavby po proudu, což výrazně zkrátilo dobu plavby. Od té doby vědci postupně mapovali mořské proudy a dokázali spojitosti mezi nimi a evropským klimatem.
Jak lidská činnost ovlivnila mořské proudy
Lidská činnost v posledních letech výrazně ovlivnila cirkulaci mořských proudů v posledních letech. Činnosti jako vypouštění chemikálií a odpadů do oceánů, ale dokonce i nadměrný rybolov může ovlivnit kvalitu a složení oceánské vody. Ale i nepřímé důsledky lidského chování výrazně ovlivňují proudy. Tání ledovců, způsobené globálním oteplováním přináší nadměrné množství vody do oceánů, narušuje tak rozdíly hustoty vody což zpomaluje tok a mění směr proudů. Součástí mořské cirkulace jsou i oceánské ekosystémy, které jsou negativně ovlivňovány mikroplasty a chemickými látkami.
Regionální rozdíly v Evropě
Jak už bylo výše zmíněno, mořské proudy přímo ovlivňují podnebí a počasí v Evropě. Jejich vliv je však rozdílný od regionu. V severní a západní Evropě klima výrazně ovlivňuje Golfský proud, například ve Velké Británii, Irsku a Skandinávii. V jižní Evropě je nejvýraznější vliv Kanárského proudu, který se částečně podílí na teplejším a sušším klima. Ten přináší studenou vodu kolem západního pobřeží Afriky a ovlivňuje počasí i na Pyrenejském poloostrově. Právě díky proudům mají Oceánské oblasti menší teplotní rozdíly než oblasti vnitrozemské, které jsou závislé na pevninských faktorech.
Vliv proudů na zamrzání oceánů
Nelze také přehlédnout jaký vliv mají mořské proudy na zamrzání oceánů v severních oblastech. Kvůli teplému Golfskému proudu je posunutá hranice zamrzání výrazně na sever, naopak ve stejných zeměpisných šířkách na jihu vznikají rozsáhlá ledová pole. Díky tomu jsou v Evropě mírnější zimy a permanentně rozmrznutý oceán poskytuje celoroční možnost rybolovu. V Evropě jsou i díky tomu výborné podmínky pro život člověka.
Vzduchové hmoty a polární fronta
Vzduchové hmoty a polární fronta jsou další důležité faktory ovlivněné mořskými proudy. Teplé proudy (jako Golfský proud) ohřívají vzduch nad oceánem. Tento vzduch pak vytvoří tzv. subtropickou vzduchovou hmotu, která se posouvá na sever. Na jih pak naopak přinášejí suchý a studený vzduch. Mezi těmito dvěma hmotami se nachází tzv. polární fronta – hranice setkání teplého a studeného vzduchu. Poloho této fronty přímo závisí na ročním období a intenzitě mořských proudů. V létě se posouvá na sever, teplý vzduch tak díky tomu proniká více na sever a umožňuje tak teplá léta. V zimě se fronta posouvá na jih a přináší chladné a vlhké počasí.
Zdroje: Wikipedia, denik.cz, copernicus.eu, ilustrační obrazový materiál Pexels (volná licence)