Zhruba před 250 lety započal proces dnes známý jako průmyslová revoluce. Přecházelo se totiž od tradičního zemědělství a řemesla, ke strojové a tovární výrobě. Jak už to u významných změn v historii bývá, tak i průmyslová revoluce má nepřehlédnutelný dopad na dnešní způsob života. A přesně na to se zaměříme v tomto článku.
Historické pozadí revoluce
Před nástupem průmyslové revoluce byla Evropa absolutistická se silným feudálním systémem téměř na celém svém území. Jižní státy jako Španělsko a Itálie byly však značně rozvinutější než například Anglie. I přesto se však prvním centrem revoluce se stala Velká Británie, a to hned z několika důvodů. Mezi ty hlavní patřilo protestantské náboženství, díky kterému mohli Britové volně kapitalisticky podnikat. Pomohla také lokace, ostrov totiž bránil před útoky ostatních států a Anglie se tak mohla soustředit na zámořský obchod a počátky průmyslu, jak ho známe dnes.
Technologické inovace
Největším symbolem celé revoluce se stal stroj. I ty samozřejmě prošly vývojem. Od prvních dřevěných strojů, až po pozdější železné. Samotné uplatnění strojů se začalo ve velkém využívat v textilním průmyslu. Pomohl tomu i nástup bavlny na trh, jelikož byla levnější a vhodnější pro strojní zpracování než tradiční vlna. Právě tkaní mnohonásobně urychlil vynález Johna Kaye létající člunek. Jednoznačně však nejvýznamnějším vynálezem byl parní stroj. Ten v útlých začátcích sloužil k odčerpávání vody z dolů. Významnou přestavbu původních motorů pak provedl skotský mechanik James Watt. Ten zvýšil výkon a účinnost strojů, které se dále mohly používat i na pohon mlýnů, spřádání bavlny a ve slévárnách a kovárnách. V 19. století se parní pohon stal v průmyslu naprostou normou. Se stroji přišel i rozmach hornictví a hutnictví. Vznikaly hornická města a rozvíjelo se i zpracování samotného železa.
Rozvoj dopravy
S vývojem trhu se musela stejnou mírou vyvíjet i doprava. Efektivní dláždění silnic vedlo až k 5x rychlejšímu pozemnímu cestování. Dále se také začaly stavět vodní kanály, mezi ty první patří například Bridgewater Canal, který propojuje Manchester s uhelnými ložisky. S vodní dopravou souvisí i rozmach zámořských plaveb díly kolesovým parníkům. Zrychlil se tak obchod i mezi vzdálenějšími státy a tím pádem i samotná revoluce nabrala nové obrátky. Na začátku 19. století nastal převrat v dosavadní dopravě, a to formou železnice, která se stala i jedním ze symbolů celé revoluce. Ta totiž výrazně zrychlila a zlevnila dopravu jak obyčejných lidí, tak i obchodního zboží. S rychlejším převozem přirozeně zrychlovala i samotná revoluce, jelikož se nové inovace dostávaly velmi rychle do ostatních částí světa.
Vznik továren a manufaktur
Jak už asi většina zná z dějepisu, ve středověku se jakýsi „průmysl“ opíral především o řemeslné práce, popřípadě menší manufaktury, kde se pracovalo jen ručně. S nástupem průmyslové revoluce se však začala rozmáhat tovární výroba. V továrnách se dělníci stali doplňky ke strojům, zatímco v manufakturách byli hlavní výrobní silou. První odvětví využívající tovární výroby je bavlnářství. Jeho hlavní výhodou bylo, že stačily jednoduché stroje, aby výrazně zlevnily a zefektivnily produkci bavlněných produktů. Na začátku 19. století se stal typickým pohonem v továrnách parní stroj. Ten poháněl ze začátku pouze mlýny, později byl využíván i v slévárnách a kovárnách, až se stal hlavním pohonem celé revoluce.
Ekonomické změny
Přechod společnosti ze zemědělství do průmyslu samozřejmě přineslo i značné ekonomické změny. Revoluce tak vedla k rozvoji kapitalismu, jak ho známe dnes. Lidé si zakládali své podniky a vznikalo tak mnoho nových trhů na úkor zemědělství. Vznikala nová organizace práce, a hlavně nová skupina obyvatel, dělnická třída. Začalo být mnohem častější shromažďování majetku neboli akumulace. To probíhalo téměř ve všech sektorech tehdejší společnosti – od zemědělství, až po šlechtický kapitál. Revoluce nabrala takové obrátky i kvůli globalizaci obchodu, která především z velké části způsobená díky parním lokomotivám a zámořským lodím. Cena zboží se díky výrazně efektivnější přepravě znatelně snížila.
Nové společenské vrstvy
Velká změna ve společnosti dala vzniknout i zcela novým vrstvám. Nejzásadnějšími třídami se tehdy stala průmyslová buržoazie (kapitalisté) a výrazně početnější dělnická třída. První zmiňovaná byla bohatá vrstva, co vlastnila úspěšné podniky. S velkým počátečním kapitálem velkým zástupcem byla bývalá šlechta. Také obyčejní lidé mohli vydělat jmění na nových příležitostech. Dřívější řemeslné dílny totiž postupně přerůstaly v továrny a toho se chytilo mnoho průmyslníků nebo podnikatelů. Dalšími značnými zástupci se stali židé, kteří se stali majiteli mnoha podniků. Především v Praze bylo většina majitelů podniků buď německého nebo židovského původu.
Značně početnější byla však dělnická třída. Ta vznikla společně s rozvojem průmyslu a masivní urbanizací. Lidé se stěhovali z venkova do průmyslových měst. Ve světě to byl třeba Manchester, v Česku pak Praha, především čtvrti Karlín a Smíchov. Nové stroje a továrny ekonomicky převálcovali tradiční řemeslníky a ti proto museli hledat uplatnění právě v továrnách. Na počátku kapitalismu byly životní podmínky dělníků naprosto nelidské. Dělnické čtvrti měly naprosto katastrofální životní podmínky a malé mzdy mužů nutily pracovat celé rodiny. Právě práce žen a dětí byla bezohledně využívána, přičemž tvořili až dvě třetiny celkové ho počtu zaměstnaných.
Zdroje: Ekonom.cz: https://ekonom.cz/c1-67177650-na-prumyslovou-revoluci-si-ceske-zeme-musely-pockat-pul-stoleti, Wikipedia: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C5%AFmyslov%C3%A1_revoluce, ceskatelevize.cz: https://www.ceskatelevize.cz/porady/13081530950-industrie/, ČT edu: https://edu.ceskatelevize.cz/video/1844-prumyslova-revoluce