Jednou za čas lze vždy slyšet ve zprávách, že někde byla nějaká přírodní katastrofa a napáchala obrovské škody. Tyto katastrofy se však mohou lišit svým původem nebo typem, jak se projevují. Může jít o ničivá tornáda a hurikány, požáry, zemětřesení nebo vlny tsunami. Všechny tyto katastrofy mají společné, že mohou být pro ničivé pro životy mnoha lidí jiných živočichů. Jak ale vznikají a dá se některým z nich nějak předejít?
Tornáda a hurikány
Tornáda se na území Česka vyskytují jen zřídka, naposledy však vzniklo na Moravě v roce 2021. Vznikají z typu bouřky zvaného supercela. Tyto bouřky obvykle obsahují rostoucí teplý proud vzduchu, který stoupá. Důležité je také proudění vzduchu Když vrstvy vzduchu při zemi a ve výšce foukají jinými směry nebo rychlostmi, vytvoří tak rostoucí válec vzduchu. Silný vzestupný proud bouřky pak tento válec nakloní do svislé polohy. Jak bouřka zesiluje, tak se tím pádem i vír zrychluje a zužuje. Takto vzniklé tornádo může trvat od několika sekund až po celé hodiny a na jeho konci vznikne samotné tornádo. Další přírodní jev, který se projevuje velmi silnými větry je hurikán. Ten vzniká nad teplou mořskou hladinou, která poskytuje dostatek energie pro jeho vytvoření. Na pobřeží (často Atlantského oceánu) vznikne shluk bouřek, ve kterých vítr postupně nabírá na rychlosti, až se pohybuje okolo 110 km/h. Těmto katastrofám se bohužel nedá nějak zabránit a zbývá tedy jen doufat, že se už neobjeví.
Zemětřesení
Jak je asi většině lidí známo, zemětřesení vzniká třením litosférických desek o sebe. Slabá zemětřesení však může způsobit i činnost člověka, jako např. těžba na Ostravsku, tyto zemětřesení jsou ale téměř nezaznamenatelné člověkem. Ta ničivá zemětřesení, jak je můžeme znát ze školy nebo televize mohou kromě pohybu zemských deset vznikat i sopečným původem. Bohužel ale pro ničivější, rozsáhlejší zemětřesení neexistují dlouhodobé předpovědi. Existují ale krátkodobé předpovědi v řádech minut a hodin, což ale často ani zdaleka nestačí. Existují také mapy zemětřesení, které zaznamenávají výskyty otřesů a ukazují tak rizikové lokace. Ukazuje se na nich tedy pravděpodobnost výskytu (např. 1% pravděpodobnost otřesu> 6,5 Mw během 30 let). I když nejde rozpoznat, kdy vznikne zemětřesení, umíme zachytit slabější seismické vlny a můžeme tak upozornit obyvatele vzdálenější od epicentra zemětřesení.
Požáry
Požáry jsou asi jedinou přírodní katastrofou, které se dá přímo předejít. Vznikají totiž často lidskou nedbalostí při manipulaci ohně v lese nebo prostě když je sucho. Při silných větrech se mohou požáry šířit velmi rychle především v suchém prostředí. Mohou být ale i jen lokální, například požár jednoho domu kvůli lidské nedbalosti nebo závadám v elektřině. Blesky během bouřek mohou být také spouštěčem požárů především, pokud uhodí do něčeho suchého a hořlavého. Bohužel se může i stát úmyslné zapálení (žhářství). Jedná se o trestný čin, který páchají často pachatelé s nějakou psychickou poruchou. Pokud narazíte na hořící obydlí, nebo hoří i to vaše, měli byste zavolat hasiče a nevracet se dovnitř zachraňovat věci. Nám asi nejznámější případ požáru z lidské nedbalosti je požár Českého Švýcarska v roce 2022, který zničil přes 1000 hektarů lesa, a dokonce poničil i několik domů.
Vlny tsunami
Vlny tsunami v Česku sice nehrozí, ale patří mezi ty nejničivější přírodní katastrofy vůbec. Vznikají kvůli zemětřesením nebo sopečným činnostem na dně moře. Vzniká tak obrovské množství energie, která se přenese do obří masy vody. Na povrchu oceánu se vlna může pohybovat rychlostí až 800 km/h a čím blíže je k pevnině, tak se zpomalí a zvýší se. Vlny pak mohou dosahovat až několik desítek metrů. Asi nejtragičtější případ vlny tsunami byl ten z Indického oceánu v roce 2004, kterou způsobilo obrovské podvodní zemětřesení. Vlna byla tak obrovská, že zasáhla 14 zemí a kvůli ní zemřelo přes 230 000 lidí, miliony lidí se musely přestěhovat a celkové škody přesáhly miliardu dolarů. Tehdy totiž nebyly systémy, co sledovaly seismickou aktivitu pod mořem, tak funkční, nebo úplně chyběly. Dnes jsou systémy samozřejmě o dost lepší a je jimi vybaveno mnoho přímořských zemí. Vlny můžete ale předvídat i bez jakýchkoliv systémů, před náhlou vlnou tsunami totiž velice rychle ustoupí hladina moře od pobřeží.
Povodně
Nejčastější přírodní katastrofou v Česku jsou povodně. Dochází k nim, když hladina některé řeky nebo potoku vystoupá natolik, že se vylije do okolní krajiny, vesnice nebo města. Povodně způsobují škody na majetku ale také bohužel i škody na životech. Hlavní příčinou pro samotný vznik povodní jsou nadměrné deště – buď náhlé a intenzivní nebo dlouhodobé dešťové období. Další častá příčina povodní je tání velkého množství sněhu na jaře, zvlášť pokud taje i s deštěm na zamrzlé půdě, která nepropouští. Ničivé dopady povodní nejsou často jen na majetku, ale znečistí se kvůli nim pitná voda, může poškodit celé ekosystémy a způsobuje ztrátu domova pro mnoho lidí ze zasažených oblastí. Asi nejznámější povodeň byla v ČR roku 2002 v Praze. Vylil se tok řeky Vltavy do níže položených částí města jako Karlín, Holešovice, Libeň atd. Poškozených vodou bylo i 17 stanic metra, a dokonce i zoologická zahrada. Město pak v reakci na to vybudovalo mnohá protipovodňová opatření, aby se už taková situace znovu neopakovala.
Zdroje: Wikipedia, ČGS, tornada.cz, ilustrační obrazový materiál Pexels (volná licence)