Sociální sítě už dávno nejsou jen nějakým doplňkem ostatních médií. I na nich se totiž politické strany snaží získat přízeň mnoha voličů, které na nich politiky mohou vidět třeba více i než v televizi. Sociální sítě totiž změnily samotnou komunikaci politiků.
Nová éra politického marketingu
Asi nejznatelnější rozdíl, který přinesly sociální sítě je v oslovování občanů. Zatímco tradiční kampaň jako televizní spoty nebo billboardy musí mluvit obecně, k většině lidí, sociální sítě mohou být mnohem konkrétnější a zaujmout určitou skupinu lidí. Politici neodpovídají pouze na otázky moderátorů, ale mohou na nich odpovídat i obyčejným lidem.
Osobní značka politiků
Další, velmi důležitá funkce sociálních sítí je budování osobní značky politiků. Politici na nich neprezentují jen svůj politický program, ale i sami sebe. Budují si tak vlastní komunitu sledujících. Politici proto záměrně míchají politická témata s příspěvky ze svého soukromí – ukazují, co vaří, co mají za mazlíčky nebo co dělají o víkendu. Snaží se nějak se odlišit od ostatních a vytvořit u voličů pocit, že politiky osobně znají. Sympatické vnímání politika právě ze sociálních sítí může být pak klíčové v kampani.
Vliv influencerů
Zaujmout mladé strany nebylo pro politické strany nikdy jednoduché. Sociální sítě, hlavně Instagram a TikTok se staly hlavním zdrojem informací pro ty nejmladší voliče. Právě to nutí politiky trochu měnit styl, co se příspěvků týče. Právě se sociálními sítěmi se pojí i role influencerů, kteří se mohou stát užitečným prostředkem, díky kterému mohou politici oslovit novou skupinu voličů. Ideálním příkladem toho byl Donald Trump při své kampani v roce 2024, kdy se zúčastnil živého vysílání slavného amerického influencera Adina Rosse. Tento stream, na platformě Kick, dosáhl až půl milionu diváků najednou. To z něj udělalo ideální prostor pro Trumpa, kde mohl sdělit lidem svůj program a zároveň odpovídat na otázky přímo od obyčejných lidí v živém čase.
Negativní stránka sociálních sítí: lži a „bubliny“
Jak se ukázalo, jedním z hlavních problémů nástupu sociálních sítí je šíření dezinformací a takzvané filtrační bubliny. Politici se v některých případech snaží záměrně šířit zkreslené nebo přímo nepravdivé zprávy, aby tím pobouřili jejich sledující. Lidé totiž obsah, který vyvolává emoce více komentují a sdílejí, tedy pak bude mít větší dosah. Dalším problémem politiky na sociálních sítích jsou také takzvané „filtrační bubliny“. Algoritmy sociálních sítí se totiž snaží uživatele udržet co nejvíce online. Ukazují mu proto většinově obsah, který by se mu mohl líbit, nebo který ho naopak pobouří a bude ho chtít dále sdílet. Důsledkem tohoto jsou právě tyto bubliny. Každý člověk se zavře do té své, a často ani není ochotný si vyslechnout druhou stranu nebo se ji snažit pochopit.
Za sítě se platí
Úspěšné působení politiků na sítích dnes určitě není zadarmo. Během kampaní stále více investují právě do své digitální image. Často jde i o miliony korun. Strany se jednak snaží udělat své příspěvky co nejkvalitnější, zároveň často investují do placené propagace příspěvků. Chtějí tak docílit, že jejich příspěvky uvidí jen ti správní lidé. Aby se peníze investované do sítí vyplatily, tak se museli přizpůsobit samotní politici. Ze začátku například Petru Fialovi trvalo, než se v digitálním světě zorientuje.
Klíčové v prezidentských kampaních
Poslední prezidentské volby v roce 2023 jsou perfektním případem toho, jak moc sociální sítě mohou pomoct v kampaních. Každý z kandidátů na nich však vsadil na jiný způsob prezentace své osoby. Andrej Babiš měl už před tím vybudovanou silnou základnu sledujících, ke kterým mohl mluvit téměř bez jakýchkoliv filtrů. Pokračoval však ve svém osvědčením stylu míchání politiky a soukromého života. Snažil se navazovat emoční pouto s věrným, často starším publikem. Do toho ještě střídal příspěvky o „zlé vládě“. Dalším silnou kandidátkou na sítích byla Danuše Nerudová. Její příspěvky na Instagramu a TikToku mířily hlavně na mladé voliče. Snažila se vytvořit si image moderní kandidátky, který velmi využíval podpory influencerů. Posledním silným kandidátem a také pozdějším vítězem byl Petr Pavel. Ten se na sítích musel rychle představit. Povedlo se mu vytvořit jakýsi symbol jeho kampaně (flanelovou košili) po tom, co se ze začátku prezentoval jako taková „klidná síla“.
Kariéra na lžích
Sociální sítě nejsou bohužel jen čistý marketing, ale i příležitost pro šíření lží a dezinformací, jak už bylo výše zmíněno. Perfektním případem tohoto chování je politik Lubomír Volný, který je však nejvíce známý svým „flákancem“ v poslanecké sněmovně. Ten na svých sociálních sítích vyvolával strach především v době covidu. Tvrdil například, že se připravují vraždy pacientů, kteří se mají léčit s lékem ivermektin. Tím pak bude lék diskriminován. Kvůli tomuto výroku byl dokonce souzen a byla mu udělena podmínka na dva roky. Dezinformace tohoto drastického typu totiž vyvolají v lidech silné emoce, obsah proto pak chtějí více šířit mezi své přátele. Naštěstí tyto dezinformátory částečně regulují i samotné sociální sítě. Ty někdy smažou i větší profily lidem, kteří se šířením strachu přímo živí. Není neobvyklé se na nějakém z takovýchto účtů setkat s transparentním účte pro podporu jedné osoby nebo celého politického hnutí.
Zdroje: https://is.muni.cz/th/sb1z8/Bakalarska_prace_Hegr_Martin.pdf, https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/193607/120484541.pdf?sequence=1&isAllowed=y, https://theses.cz/id/u2kqkw/Linda_Vildova_-_DP.pdf, https://www.seznamzpravy.cz/clanek/volby-do-poslanecke-snemovny-z-politiku-influenceri-strany-sypou-penize-do-siti-uz-nejde-jen-o-doplnek-275736, https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/592276-vliv-socialnich-siti-vyrazne-roste-mohou-mit-dopad-i-na-volby-tvrdi-politolog, https://www.seznamzpravy.cz/clanek/volby-do-poslanecke-snemovny-z-politiku-influenceri-strany-sypou-penize-do-siti-uz-nejde-jen-o-doplnek-275736, https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/193607/120484541.pdf?sequence=1&isAllowed=y