Dopady globálního oteplování už dávno nejsou pouhou vyhrůžkou vědců. Každý z nás si všiml klimatických změn a pociťujeme, že počasí je rok od roku „jiné“ a nepředvídatelné. Právě tyto změny mají u stále více lidí za následek zvýšený stres, pocity bezmoci a nejistotu budoucnosti. Tento psychický stav se nazývá „klimatická úzkost“. Pojďme si vysvětlit, proč je pro nás počasí stále více stresující a co se změnilo v našem vnímání počasí a klimatu.
Výskyt tornád a žádná varování
V České republice jsme vždy měli pocit relativního bezpečí. Nemuseli jsme řešit velká zemětřesení, vlny tsunami, výbuchy sopek ani hurikány. Vážnost klimatických dopadů, které způsobuje globální oteplování, si ale mnoho z nás uvědomilo až 24. června 2021, kdy se na Moravě objevilo největší tornádo v novodobé české historii. Tornádo v České republice? A co bude dál? Zemětřesení? Pocit bezpečí v tu chvíli ztratilo mnoho z nás, nemluvě o lidech, kteří byli tímto neštěstím přímo zasaženi.
Velké obavy vyvolal nejen samotný výskyt tornáda, ale také skutečnost, že nebyla vydaná žádná varování. Proč v dnešní době plné moderních technologií nikdo nepředpověděl vznik tornáda? Opravdu o tom nikdo nevěděl? Ne tak docela. Na sociálních sítích se začali ozývat různí lovci bouřek, kteří už dva dny předem upozorňovali na toto nebezpečí. Český hydrometeorologický ústav vydal upozornění před silnými bouřkami, ale nikoli upozornění na možný výskyt tornád, ačkoliv podle některých meteorologů byly podmínky pro vznik tornád v zasažených oblastech téměř 100 %. Jak tomu tenkrát bylo a proč nikdo nevaroval společnost předem, se už nedozvíme. Jisté ale je, že od té doby Český hydrometeorologický ústav vydává stále více upozornění, což nás ale přivádí k problému č. 2.
Výstrahy odborníků, média a neustálý přísun zpráv
Podle tiskové zprávy vydal Český hydrometeorologický ústav v roce 2024 celkem 369 výstrah, což je nejvyšší počet v historii výstražné služby ČHMÚ. Po tornádu v roce 2021 a tlaku společnosti na větší informovanost se není čemu divit, že ČHMÚ vydává stále více výstrah před nepříznivým počasím. Tato varování ale mají paradoxně za následek vyvolání strachu ve společnosti. Právě strach a ztráta pocitu bezpečí vedou ke vzniku klimatické úzkosti.
Je nutné podotknout, že silné bouře a ničivé povodně tu byly i dříve. Ovšem s tím rozdílem, že dříve o těchto přírodních katastrofách lidé slyšeli zprostředkovaně, nebo až s odstupem času. My žijeme v době, kdy máme neustálý přísun zpráv. I v reálném životě žijeme online. Neustále slýcháme o extrémním počasí, klimatické krizi a dopadech globálního oteplování na životy zvířat. Tyto informace jsou ve většině případů obohaceny velmi silnými emotivními záběry, které vyvolávají lítost a smutek.
Moderní životní styl a ztráta kontroly
Jsme zvyklí na běžné využití moderních technologií, na stabilitu a kontrolu nad svým prostředím. Extrémní počasí, výkyvy teplot a jiné klimatické změny jsou připomínkou, že ne vše máme pod kontrolou.
Naše životy jsou postavené na předvídatelnosti. Léto = teplo, slunečno, koupání. Zima = chladno, sníh, lyžování. Několik měsíců předem si naplánujeme a zaplatíme dovolené, těšíme se a počítáme s tím, že vše vyjde podle našich představ.
Jenže potom si počasí umane své a v létě je pouhých 15 °C, v zimě zase naopak nad 10 °C a sníh v nedohlednu. Do toho se přidají přívalové deště, kroupy, blackouty. To vše narušuje naši představu o normálním světě a prohlubuje negativní pocity, což vede opět ke zvýšené stresové zátěži.
Klimatická úzkost je novodobý fenomén
O klimatické úzkosti toho ještě mnohé uslyšíme. Nejde pouze o strach a obavy z budoucnosti a klimatických změn, ale také o každodenní zdraví a bezpečí nás, rodiny a našich blízkých. U slabších povah může výskyt extrémního počasí vyvolat panickou ataku nebo silné deprese. Psychologové upozorňují, že právě klimatická úzkost se stává fenoménem environmentálního stresu, který by se neměl podceňovat, a to především u mladší generace, která na toto téma může být citlivější.
Co s tím můžeme dělat? Jak tomu předejít?
Se zvládnutím stresu z počasí a zmírněním úzkostí vám pomůže pár kroků, které psychologové doporučují:
– Udržovat nadhled: Sledujte zprávy a předpovědi počasí, ale nepropadejte panice – zachovejte klid. Pokud vás zprávy stresují, vyhněte se jim.
– Zapojte se do ochrany planety: Zmírnit pocity bezmoci může vaše aktivní pomoc. Zapojte se do komunitních projektů, uspořádejte akci na podporu klimatické iniciativy. I málo je někdy více.
– Duševní zdraví je důležité: Klimatická úzkost není výmysl. Nedělá z vás přehnaně citlivého jedince. Nebojte se o tomto problému komunikovat. Vyhledejte podporu u vašich blízkých, rodiny, přátel nebo odborníků. Věnujte se svému duševnímu zdraví stejně jako tomu fyzickému a vyzkoušejte techniky na zvládání stresu.
– Štěstí přeje připraveným: Pokud se nemůžete zbavit strachu z možného výskytu nepříznivého počasí a hrozícího nebezpečí, možná vám pomůže mít plán. Uklidní vás, když budete vědět, co dělat při zemětřesení, kam se schovat při tornádu, ale také třeba mít doma připravenou tašku základních potřeb při dlouhodobém blackoutu. Některé věci nemůžeme ovlivnit, ale můžeme ovlivnit, jak na ně reagujeme.
Klimatická úzkost je reálný problém, který si zaslouží citlivější zacházení a větší pozornost. S ohledem na postupující globální oteplování se dá očekávat, že počasí bude stále více nepředvídatelné. Ne nadarmo se říká „počasí zkrátka neporučíš“. Přesto lze najít způsoby, jak s tím žít v klidu a bez strachu.
Zajímají vás další články na téma počasí nebo zdraví? Najdete je na Ziju.cz. Přečtěte si také náš článek Jak počasí ovlivňuje produktivitu? A jak využít jeho změn ve váš prospěch?
Zdroje: Český rozhlas: Přispívá klimatická změna ke vzniku duševní choroby? Faktorů je mnohem víc, říká Cyril Höschl (říjen 2018), ČT24: Environmentální žal je zanedbávaná úzkost. Postihuje stále víc mladou generaci (10.3.2023), Novinky.cz: Lovec bouřek: O tornádu jsme věděli předem, podmínky pro vznik byly ideální (25.6.2021), Český hydrometeorologický ústav: Úspěšnost výstrah v roce 2024 (19.3.2025), Sedmagenerace.cz: Environmentální žal je posel frustrace i naděje (17.12.2020), Zdravotnický deník: Klimatická úzkost je skutečná. Může ale motivovat ke změně chování (14.8.2022)