Každého občas bolí hlava, má horší období z hlediska únavy a nedostatku energie, ale obvykle nás nenapadne, že tentokrát tyto ne úplně specifické příznaky mohou znamenat mnohem závažnější problém než jen chvilkový diskomfort. Nervová soustava člověka může být samozřejmě napadena různými původci, nicméně mezi nejčastěji diagnostikované neuroinfekce u nás patří klíšťová encefalitida a lymská borelióza.
Pokud je napadena CNS
Jestliže dojde k proniknutí patogenů – původců onemocnění do centrální nervové soustavy, jedná se o skutečně zásadní problém. Společným jmenovatelem na počátku vzniku obou nemocí je zpravidla klíště, jako přenašeč původců encefalitidy i boreliózy. Průvodní projevy se velice zjednodušeně ve svých prvních fázích dají přirovnat k příznakům chřipky – únava, bolesti hlavy, horečka, … U boreliózy může, ale nemusí být typická červená skvrna na kůži. Následně ale, pokud nemoc postoupí do CNS, projevuje se zánět bolestmi hlavy již opravdu urputnými a nevydržitelnými. Pozorovat obvykle můžeme typické meningeální příznaky, snadno kontrolovatelná šíjová ztuhlost a s tím spojená neschopnost dotknout se při předklonu hlavy bradou hrudníku. Pocit tlaku v lebce spojený s jakousi dloubavou bolestí, která obvykle nepolevuje po analgetikách anebo jen na velice krátkou dobu. Vytrácí se chuť k jídlu, objevují se pocity na zvracení nebo velice zvýšená dráždivost na světlo a zvuky. Mohou se vyskytnout obrny hlavových nervů, poruchy zraku či vědomí, případně nehybnost končetin.
Klíšťová encefalitida vs. borelióza – původce a přenos
Původcem encefalitidy je virus, který přežívá ve slinách klíštěte, a proto k přenosu může dojít za relativně kratší dobu než u boreliózy. Boreliózu naopak způsobuje bakterie a udává se, že sání obyčejně musí probíhat více hodin, dokonce déle než 24 hodin, ale zřejmě ani toto není možné zevšeobecnit. Velkou komplikací je, že problém nevzniká pouze sáním dospělého infikovaného klíštěte, ale rovněž jeho nymf, kterých si už opravdu lze na těle všimnout jen s velkými obtížemi. Vyloučen není ani přenos jiným savým hmyzem. U encefalitidy se tvrdí, že stačí sání již okolo pouhých dvou hodin. Možný, i když velice vzácný, je i přenos tohoto viru alimentárním způsobem, tedy konzumací nepasterizovaného mléka nakažených ovcí nebo koz. Tuto variantu přenosu nelze zcela vyloučit ani u nepasterizovaného kravského mléka.
Diagnostika, prevence a léčba
K potvrzení diagnózy klíšťové encefalitidy i lymské boreliózy slouží prokázání specifických protilátek v krevním séru. Ke zjištění dochází i odebráním mozkomíšního moku – likvoru – provedením lumbální punkce. Jedná se o lékařské vyšetření, při kterém se z dolní části páteře odebírá právě vzorek likvoru. Prevencí je rozhodně zdravý životní styl, kterým podpoříme schopnost našeho těla účinně se bránit rozvinutí nemoci po proniknutí patogenu do organismu. Od věci určitě není používat repelenty a pravidelně kontrolovat, jestli si na kůži nepřinášíme přisáté klíště. Pro mnohé bude volbou očkování, které je pro encefalitidu k dispozici na rozdíl od boreliózy. Jelikož neexistují specifická antivirotika, tak při propuknutí encefalitidy je léčba pouze symptomatická. Jedná se o snahu zmírnit příznaky s důrazem na klidový režim, dostatek tekutin a minimalizaci vzruchů pro nervovou soustavu – sledování obrazovek, čtení, poslech hudby nebo vystavení se stresovým situacím. Výše zmíněné platí i pro boreliózu, ale u ní je zásadní včasné podání antibiotik. V případě neuroboreliózy pak je nutné antibiotika podávat intravenózně, aby byla větší šance, že léky proniknou přes hematoencefalickou bariéru.
Nevyzpytatelnost (neuro)boreliózy
Dost možná je právě neuroborelióza jednou ze silně poddiagnostikovaných nemocí. Důvodem může být například to, co zmiňuje v knize Borelióza od Stephena Harroda Buhnera jeden z účastníků 12. mezinárodní konference o borelióze, Brian Fallon. Tvrdí, že velké mezery v porozumění projevům boreliózy v CNS pramení například z těchto příčin:
– infekce může být dlouhodobě skrytá, než dojde k plnému projevu příznaků
– borelie se mohou šířit do míst, kam antibiotika obtížně pronikají a kde nepůsobí imunitní reakce
– mezi kmeny borelií je značná různorodost a různorodá je tedy i schopnost jejich pronikání do jednotlivých orgánů
– bohužel není zcela objasněn význam koinfekcí (tedy infekcí, které zpravidla pronikají do těla spolu s boreliemi)
Příliš obšírná problematika
Problematika neuroinfekcí je bohužel natolik obsáhlá, že zde byl zmíněn jen střípek informací, navíc ve velice zjednodušené formě. Za zmínku budou určitě někdy příště stát informace přibližující zejména rafinovanost borelií při jejich snaze ukrýt se v lidských tkáních a čekat na vhodný okamžik, kdy bude tělo oslabeno a ony opět nabydou na síle a mnohdy způsobí i relaps – opětovné objevení příznaků této nemoci. S rozumným respektem tedy dodržujme režimová opatření v rámci prevence těchto nemocí a doufejme i v trochu štěstí, které je v životě nezbytné.
Zdroj: S.H.Buhner: Neuroborelioza, wikiskripta.eu, https://www.wikiskripta.eu/w/Kl%C3%AD%C5%A1%C5%A5ov%C3%A1_encefalitida, Sylab.cz: https://www.eshop-synlab.cz/tipy-pro-vase-zdravi/obe-napadaji-nervovy-system–presto-jsou-jine–v-cem-se-lisi-encefalitida-a-borelioza/
