Historické pozadí
Nacistická propaganda hrála klíčovou roli ve vzestupu i udržení moci strany NSDAP. První světová válka se stala významným zlomem v německé historii. Německo skončilo na straně poražených a spojenci nastavené poválečné podmínky byly pro naše západní sousedy téměř nesplnitelné. V kolabující zemi plné nespokojených obyvatel se pak otevřel velký prostor pro radikální strany s početnou podporou. Nacistická strana NSDAP poskytovala jednoduchá řešení složitých problémů včetně jasně určených viníků národní krize.
Co je propaganda?
Propagandu si lze představit jako radikální politickou kampaň, která šíří nepravdivé nebo zkreslené informace za účelem změnit postoje a manipulovat obyvatelstvem. Nacisté využívali propagandu k šíření svých radikálních názorů a myšlenek. Často apelovala na autoritu, aby zvýšila svou důvěryhodnost.
Nástroje nacistické propagandy
Šíření zkreslených informací je jednodušší, pokud neexistují veřejně dostupné zdroje, které je vyvracejí. Proto nacistické ministerstvo propagandy v čele s Josephem Goebbelsem cenzurovalo informace v tisku, filmu, literatuře i umění. Stranou podporované noviny zároveň šířily antisemitismus a neobjektivně vyzdvihovaly nacistické vůdce.
Významným nástrojem propagandy byly Norimberské sjezdy strany NSDAP. Samotný sjezd doprovázela řada veřejných průvodů, přehlídek a shromáždění. Poslední sjezd v roce 1938 se konal na počest anšlusu Rakouska. Adolf Hitler zde přednesl velmi útočný projev proti Československu a tehdejšímu prezidentu Edvardu Benešovi.
Klíčové body nacistické propagandy
Propaganda měla několik zásadních principů, aby byla co nejefektivnější. Tím nejdůležitějším byl kult osobnosti nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Byl prezentován jako neomylný vůdce a spasitel národa, který zachrání Němce od údajně smyšlených problémů.
Propaganda se intenzivně věnovala antisemitismu, konkrétně vykreslování Židů jako nepřátel Německa a zdroje všech problémů. Zdůrazňovala se také nadřazenost árijské rasy, která byla vnímána jako „čistá rasa“. Idealizovala se minulost a slibovalo se navrácení německé velikosti.
Využití moderních technologií
Dalším důvodem, proč byla tato radikální propaganda v Německu tak úspěšná, bylo plné využití moderních technologií. Média jako film a rozhlas byla pečlivě cenzurována, aby se k obyvatelům nedostaly žádné informace z okolního světa. Podporovaly pouze nacistické hodnoty a extremistické myšlenky. Cenzurováno bylo dokonce i vizuální umění, čímž se potlačovaly metafory kritické vůči režimu.
Psychologie propagandy
Používání jednoduchých psychologických technik pro manipulaci není pro totalitní propagandy neobvyklé. Nevyjímala se ani ta nacistická. Opakování jednoduchých sloganů, apel na emoce, vyvolávání strachu a hledání vnějších nepřátel patřily mezi základní nástroje. Důraz byl kladen na skupinovou identitu, protože tím docházelo k oslabování kritického myšlení jednotlivců. Častá tvrzení typu „my versus oni“ tuto identitu dále posilovala. Velkou roli hrálo i využívání strachu prostřednictvím tajné policie.
Propaganda zaměřená na mládež
Velký důraz byl kladen na výchovu mládeže. Zřizovaly se organizace jako Hitlerjugend a Svaz německých dívek, jejichž úkolem bylo budovat loajalitu k režimu už od raného věku.
Účinky na společnost
Nacistická propaganda měla u širší německé veřejnosti značný úspěch. Ovlivnila vnímání reality a přispěla k pasivitě části společnosti vůči zločinům režimu. Mnozí lidé se ze strachu báli vystoupit proti moci. Propaganda dokázala mobilizovat obyvatelstvo k podpoře války a k obětování se pro stát, který byl prezentován jako nejvyšší hodnota. Kritici byli označováni za nepřátele státu a byli umlčeni nebo odstraněni.
Propaganda na okupovaných územích
Propaganda se netýkala pouze samotného Německa, ale i okupovaných území. V protektorátu Čechy a Morava fungoval Úřad pro tisk a informace, který cenzuroval noviny a vynucoval přebírání a překlady německých listů. V Polsku byla propaganda ještě tvrdší. Nepohodlní novináři byli popravováni nebo odváděni do koncentračních táborů. Německé listy nahrazovaly původní polské bez jakékoli objektivity.
Odpor
Odpor byl režimem výrazně omezen, přesto existoval v Německu i na okupovaných územích. Jednou z nejznámějších odbojových skupin byla Bílá růže, založená studenty a jedním profesorem v Mnichově. Skupina se zaměřovala na nenásilný odpor prostřednictvím distribuce letáků a graffiti. V roce 1943 byli hlavní členové zatčeni a po krátkém procesu popraveni gilotinou.
Důležité byly také informace, které se do nacistického Německa dostávaly z okolního světa i přes snahu režimu stát izolovat. V protektorátu Čechy a Morava vyústil odpor až v atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.
Závěr
Nacistická propaganda představuje jeden z nejvýraznějších případů systematické manipulace obyvatel v moderní historii. Díky kontrole téměř všech aspektů života dokázal režim ovlivnit miliony lidí a výrazně omezit přístup k alternativním informacím.
Zdroje: Wikipedia, ČT edu, Denik.cz