Všichni si jistě pamatujeme tu úlevu, když po roce a půl sezení doma přišli vědci s první vakcínou na Covid-19. S vakcínami však přišlo i mnoho dezinformací a nejistoty ohledně jejich vedlejších účinků. Mnoho lidí tvrdilo jen, že vakcíny existují tak krátce, že se vedlejší účinky nedají vyvrátit ani prokázat. Šířilo se také mnoho dezinformací už od pohledu, které se daly jednoduše vyvrátit. V tomto článku se podíváme na ty nejrozšířenější dezinformace a jestli se některé opravu ukázaly jako pravdivé.
„Vývoj je až moc rychlý“ nemohou se tedy prokázat vedlejší účinky
Mnoho lidí, včetně celoživotních odpůrců očkování často pochybovali právě nad rychlostí vývoje vakcín. Vakcíny však prošly stejnými testy, jako každé jiné před uvedením do globálního užití. Podle Jonathana Van-Tama jsou zpoždění ve výzkumu léků a vakcín z finančních důvodů. Po každém testu se za normálních okolností přezkoumává financování testu, a to zpomaluje celý proces. U vývoje vakcín na Covid však daly společnosti své finanční zájmy trochu stranou a mohly tak všechny testy běžet paralelně.
„Vakcína na Covid-19 změní mou DNA“
Dezinformace, že vám vakcína změní DNA vznikla především u vakcíny od společností Moderna a Pfizer/BioNTech. Tyto vakcíny totiž fungují na bázi mRNA. Obava vyplývá, protože v těle DNA obsahuje jakýsi kód, který má vliv na tvorbu RNA a ty pak mění naše buňky. Ve vyvracení toho mýtu je důležité vědět, že lidé přirozeně nemohou přepisovat svoji RNA na DNA nebo jen upravit DNA pomocí RNA.
„Vakcína není dostatečně dobrá, protože se musí každý rok přeočkovávat“
V době Covidu mnoha lidem vadilo, že se vakcína musí každým rokem přeočkovávat, a tudíž začali pochybovat o její účinnosti. Tehdejší odhady sice tvrdily, že protilátky po očkování mohou v těle vydržet až několik let, nebyly tehdy údaje na 100% potvrzující toto tvrzení. Ještě k tomu se muselo počítat s mutacemi samotného Covidu, kvůli tomu bylo potřeba vakcíny mírně upravovat.
„Vakcíny způsobují neplodnost“
Dříve jste čas od času mohli narazit na teorie o tom, že vakcíny způsobují neplodnost. Nejen že se nikdy vědecky neprokázalo, že vakcíny způsobují neplodnost jak u mužů, tak u žen, dokonce bylo i vyvráceno, že by něco takové způsobovaly. Vakcíny byly podle vědců dokonce výhodné pro ženy, co plánují těhotenství, protože koronavirus může způsobit předčasný porod, kterému by šlo díky vakcínám velmi dobře předejít.
„Prodělání Covidu ochrání lépe než očkování“
Ani tento mýtus se nakonec neukázal jako pravdivý. Je dokázáno, že prodělání nemoci poskytuje vyšší imunitu vůči Covidu, není to ani zdaleka tak spolehlivé jako očkování. Účinnost ochrany po prodělání nemoci navíc závisí i na jiných okolností jako jak silný průběh nemoci měl daný člověk. Lidé také více věřili této ochraně kvůli její „přirozenosti“ na rozdíl od vakcín, okolo kterých bylo i tak mnoho jiných dezinformací. Vakcíny jsou navíc po přeočkování účinné i proti novým mutacím virům.
„Na vakcínu může být alergická reakce“
Tento mýtus se ukázal být z části pravdivý. V ojedinělých případech totiž někteří účastníci ukázali závažnější alergické reakce a musela se jim okamžitě dostavit lékařská pomoc. Řešení na tuto situaci bylo zeptání se lékaře před očkováním, pokud nemáte nějakou alergickou reakci na některou ze složek vakcíny.
„Vakcíny obsahují příliš mnoho těžkých kovů a adjuvans“
Adjuvans, látky, která zesiluje imunitní reakci, se obávalo nemalé množství lidí, kteří dali svůj názor najevo především v internetových debatách. Tato látka se však používá v mnohých jiných vakcínách bez vedlejších účinků. Další velkou obavu tvořilo množství hliníku, to je ale jen naprostá konspirační teorie, protože hliník se ve formě soli vyloučí z těla po podání vakcíny. Jeho původní množství podané ve vakcíně je navíc srovnatelné s jeho obsahem v ovoci nebo v pitné vodě. Konzervační látka, například thiomersal se v mRNA vakcínách vůbec nepoužívá, přesto že neexistovali jakékoliv důkazy o jeho škodlivosti pro člověka.
„Po očkování není potřeba nosit roušku“
Toto není mýtus, spíše jen to, co si lidé mysleli hned po naočkování. Tehdy bylo klíčové dodržovat vládní nařízení, protože i přes očkování můžete stále (ale v menší míře) šířit virus. To tehdy mohlo ovlivnit dosud nenaočkované nebo důchodce se slabší imunitou.
„Očkování zanechá v těle sledovací čipy“
Asi nejnesmyslnější teorie nakonec. Teorie, že vakcíny zanechávají v těle mikročipy sice zaujala určitou část populace, však postrádá jakýkoliv základ nebo důkaz. V mRNA vakcínách se používají lipidové obaly, aby ochránily RNA před rozkladem a umožnili tak její vstup do buněk. Velikost těchto obalů se však měří v nanometrech, a i ten dnešní nejmenší čip by byl asi milionkrát větší. Navíc by to nebylo ani nějak ekonomicky proveditelné – dát deseti milionům lidí mikročip by stát stálo nepředstavitelné množství peněz, které po krizi neměl ani náhodou k dispozici.
Závěr
Téměř všechny nejrozšířenější mýty o vakcínách na Covid-19, ke kterým mnoho lidí přistupovalo skepticky, se ukázaly jako naprostá lež a dezinformace. Některé dezinformace zněly na první pohled pravdivě a uváděly logické, i když nepotvrzené a nepravdivé, argumenty v jejich prospěch. Zato jiné dezinformace zněly jako blbost už od začátku a často jim věřili jen extremisté nebo celoživotní odpůrci očkování. Dalším důkazem účinku vakcín je úpadek nemocných po plošném implementování mezi většinu obyvatel, takže se mohl život vrátit k normálu.
Zdroj: iRozhlas: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/fake-news-koronavirus-v-ceskych-mediich-covid-19-analyza-newton-media_2103270630_kro, iDnes.cz: https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/koronavirus-zdravi-imunita-myty-ochrana-nemoc-covid-19.A200326_100617_zdravi_abr, Seznam zprávy, Biogen, Wikipedia