Neuroinfekce. Závažné záněty nervové soustavy a jejich původci

Můžete být sportovec, zdravý jedinec bez častých nemocí, a tudíž máte pocit, že máte silnou imunitu a takto závažný problém se vás netýká. Silná hlava i tělo určitě udělají mnoho, ale někdy jsou bohužel okolnosti proti. Více přitěžujících záležitostí se nakumuluje a oslabí tělo i mysl. Dáte si několik náročnějších tréninků, do toho nedostatečně regenerujete, málo a nekvalitně se vyspíte, nějaké ty stresy v práci nebo v rodině. Tohle všechno v kombinaci s velice důmyslnou schopností některých patogenů pronikat různými tkáněmi, může způsobit, že si otevřete cestu pro novou anebo doposud ve vás dřímající pohromu v podobě infekce, která se dotkne vaší periferní anebo rovněž centrální nervové soustavy (CNS), tedy mozku a míchy. V těle pak vzniká neuroinfekce neboli zánětlivé postižení nervové soustavy.

Slovníček pojmů

Pro pořádek si zde jmenujme některé části nervové soustavy, které mohou být napadené a jak se odborně nazývají, jelikož tyto cizí pojmy bývají poměrně běžně používané. Nejvíce laické veřejnosti známé jsou asi pojmy encefalitida, tedy zánět mozku a meningitida, kdy zánět postihuje mozkové obaly. Půjdeme-li ale více do hloubky, vzniknout může například myelitida v souvislosti se zánětem míchy nebo neuritida napadající nervy obecně.

Možní původci

Mezi původce neuroinfekcí zahrnujeme viry, bakterie, houby, parazity, priony tedy infekčními bílkovinnými částicemi. Potíže v nervové soustavě, ale mohou způsobit i toxiny nebo vlastní autoimunitní reakce organismu.

Klobásový jed není jediný

Méně časté, ale nikoliv nemožné jsou neuroinfekce způsobené toxiny – jedy, jejichž příkladem je botulin neboli klobásový jed. Tento jed je mezi těmi přírodními absolutní vítěz, co se jedovatosti týče a odolává dokonce trávicím enzymům. Díky tomu se beze změny vstřebává střevní sliznicí a dále si putuje krví a lymfou po těle. Tomuto jedu však zdatně konkuruje i jen o něco méně jedovatý neurotoxin tetanospasmin, známý v souvislosti s onemocněním tetanus.

Záněty mozku

Obávanou smrtelnou formou encefalitidy je virové onemocnění vzteklina, které je ale naštěstí velice vzácné a ČR je od roku 2004 prohlášená za tzv. rabies-free zone bez výskytu vztekliny. První příznaky bývají ne úplně specifické, ale následující fáze, ať už zuřivá forma s rychlým průběhem, nebo forma tichá, pomalá, bohužel vedou téměř vždy ke smrti napadeného jedince.

Do stádia meningoencefalitidy může dospět i syfilis, česky příjice. Pohlavně přenosné onemocnění, které zejména od její druhé fáze postihuje nervovou soustavu. Postupem času dochází často i k psychiatrickým projevům, epileptickým záchvatům a následně poruchám chůze.

Nejčastější neuroinfekce

Speciální pozornost si jistě zaslouží v České republice nejčastější neuroinfekce. Obě přenášejí klíšťata, která jsou nositeli původců onemocnění. Jedná se o pro většinu populace notoricky známou klíšťovou encefalitidu a lymskou boreliózu. Prvně zmiňovaná nemoc je původu virového a lze se proti ní nechat očkovat. V případě jejího propuknutí neexistuje specifická léčba, ale uplatňuje se léčba symptomatická na zmírnění jejích projevů. Neuroborelioza má svého původce ze skupiny bakterií a léčí se antibiotiky, v této fázi nemoci obvykle již infuzně podávanými.

Průnik patogenů do CNS

Před proniknutím patogenů do CNS nás chrání vysoce specializovaná struktura — hematoencefalická bariéra. Jedná se o velice živelné prostředí oddělující mozek od oběhového systému. Chrání CNS před jakýmkoliv nebezpečím, a zároveň zajišťuje ovlivnění přenosu vyživujících molekul a neustále se snaží zachovat stabilitu tohoto prostředí. Tak trochu paradoxem je, že zdravá hematoencefalická bariéra je hlavní brzdou ve vývoji léčiv na nemoci CNS. Většina léčiv je touto bariérou vyloučena a do mozku se vůbec nedostane.

Děravé střevo = děravá hematoencefalická bariéra?

Podle některých zdrojů, zejména zahraničních studií má velice úzkou souvislost syndrom propustného střeva právě se zvýšenou děravostí rovněž u hematoencefalické bariéry. Protein zonulin, jehož hladinu je možné nechat si otestovat (test stojí okolo tisícovky) a jeho vysoká hladina poměrně spolehlivě může ukázat na problém právě s propustností střeva. Navíc je zde potenciální souvislost například s celiakií, diabetem 1. typu, některými druhy rakoviny, syndromem chronické únavy, ale také poruch autistického spektra nebo depresemi. Zonulin se tvoří ve střevních a jaterních buňkách, a pomáhá ovlivňovat propustnost střev.

Zjistilo se, že se zároveň zvýšení propustnosti střeva prostřednictvím zonulinu odehrává. Vzhledem k tomu, že vzniká i v jiných tkáních mimo střevo, může být tímto problémem postižená i cévně mozková bariéra a zvyšuje se tak průnik některých nežádoucích látek do mozku. Ještě relativně nedávno byla souvislost tohoto proteinu s různými nemocemi záhadou, ale postupně se rozkrývají zákoutí jeho fungování a vlivu nejen na uvedené nemoci. Vědci zjistili, že zonulin hraje poměrně zásadní roli i při vzniku chronických zánětlivých onemocnění aje zodpovědný za řadu autoimunitních onemocnění.

Lze se nějak ubránit? Prevence a souvislosti

Neexistuje žádný 100% způsob prevence. U některých onemocnění je možnou volbou očkování. Zejména je ale nutné snažit se ve svém životě uplatnit zásady zdravého životního stylu, a to ideálně ve všech oblastech. Pestrá a vyvážená strava s minimem ultra zpracovaných surovin, dostatek pohybu i regenerace a samozřejmě kvalitní spánek. Takže klasika, která nám sice nezaručí, že na nás nějaký ten patogen úspěšně nezaútočí, ale budeme vědět, že děláme rozumné kroky pro podporu těla. Pokud chceme posunout prevenci na vyšší úroveň anebo v případě podezření na již vzniklý problém, nepokazíme nic přidáním nootropik. Jedná se o látky, které mají schopnost podpořit zdravé fungování hematoencefalické bariéry, například resveratrol, kurkumin nebo berberin. Nezbytné je vše doplnit i pozitivním smýšlením – hodně štěstí!

Zdroje: is.muni.cz; celostnimedicina.cz; davidrejl.cz