Na pracovní trh vstupuje generace Z, která zásadně převrací zažité představy a normy. Do popředí vstupují hodnoty jako smysluplnost a soulad s vlastní identitou, flexibilita, svoboda či zdravý balanc mezi pracovním a osobním životem.
Generace Z mění pravidla hry
Generaci Z tvoří mladí lidé narození mezi lety 1997 až 2012. Tedy lidé, kteří stále výrazněji zaplňují pracovní trh. Tato generace vyrůstala ve světě, kde jsou digitální technologie zcela běžnou součástí každodenního života. Nepoznala svět bez internetu, chytrých mobilních telefonů a sociálních sítí. A právě tyto faktory výrazně formovaly její pohled na způsob práce.
Zatímco předchozí generace přijímají tradiční modely zaměstnání, tedy jasně stanovenou pracovní dobu či hierarchii, zástupci generace Z přináší zcela nový pohled. Tito lidé mají daleko více nároků, očekávání a odlišné priority. Hledají smysluplnost, flexibilitu, duševní rozvoj a rovnováhu mezi pracovním a osobním životem.
Mnozí mladí lidé generace Z vstoupili do pracovního prostředí v době pandemie covid-19, která přinesla hybridní modely práce, urychlila digitalizaci a tím částečně vytlačila staré normy a pořádky. I díky tomu generace Z nenahlíží na klasickou osmihodinovou pracovní dobu jako na samozřejmost. Přednost dávají práci orientované na výsledky, flexibilní pracovní době, home office a celkově větší svobodě v plánování vlastní pracovní doby.
Generace Z a nové pracovní priority
Generace Z chce mít v pracovním prostředí co nejvíce flexibility a autonomie. Flexibilitu nevidí jako benefit, ale jako základní požadavek. Tito mladí lidé chtějí být svým pánem a sami organizovat pracovní den. Není pro ně problém pracovat v brzkých ranních hodinách nebo naopak v pozdních večerním čase, pokud si to tak sami nastaví.
Podle průzkumu agentury Deloitte z roku 2023 považuje více než 70 % příslušníků Gen Z možnost flexibilní pracovní doby za klíčový faktor při výběru zaměstnavatele. Možnost hybridního modelu práce (tedy flexibilní střídání práce na pracovišti s prací na dálku) či úplný remote work považují rovněž za samozřejmost, nikoli za výsadu.
Pandemie covid-19 urychlila digitalizaci pracovních procesů, což učinilo práci na dálku mnohem lépe realizovatelnou. Tento formát práce generace Z přijala jako normu. Je pro ně zcela přirozené pracovat třeba z kavárny, coworkingového centra nebo z druhé strany světa.
Díky moderním digitálním nástrojům, které tato generace hbitě ovládá, je to velice snadné. A přirozeně očekávají, že zaměstnavatelé budou takové nástroje (například Slack, Notion, Zoom, Trello nebo Asana) rovněž využívat.
Průzkum společnosti McKinsey ukázal, že téměř 60 % mladých lidí považuje možnost práce na dálku za důležitější než výše platu.
Starší generace často kritizuje generaci Z, která je podle ní líná a nechce pracovat. Takový názor však zjednodušuje realitu a nechápe jejich odlišný pohled. Mladí lidé pracovat chtějí, ale efektivně, chytře, a bez zbytečných omezení. Pokud to charakter práce přímo nevyžaduje, nechtějí trávit čas ve sterilních kancelářích, hromadné dopravě, zbytečných poradách apod.
Smysluplnost a hodnoty
Pro generaci Z práce není jen prostředkem k vydělání peněz. Musí v ní spatřovat i jiný „vyšší“ smysl. Průzkumy agentur Deloitte a McKinsey ukazují, že pro většinu zástupců generace Z je zcela klíčové, aby práce byla v souladu s jejich osobními hodnotami.
Spousta mladých lidí proto dá přednost práci s nižším výdělkem, která jim však umožňuje seberealizaci v něčem pro ně smysluplném. Podle průzkumu z roku 2023 by více než 70 % mladých lidí z generace Z zvažovalo změnu zaměstnání, pokud by firma nesdílela jejich hodnoty.
Pro mladé lidi je práce součástí identity. Musí být v souladu s jejich životním stylem a pohledem na svět. V daleko větší míře chtějí realizovat své postoje a osobní vize. Práce se tak stává odrazem a vyjádřením vlastní identity.
Rovnováha mezi pracovním a osobním životem
Pro generaci Z je zásadní rovnováha mezi pracovním a osobním životem. Lépe než předchozí generace si uvědomují, že nadměrné pracovní nasazení může vést ke ztrátě motivace a vyhoření. Průzkumy opakovaně ukazují, že pro mladé lidi je psychická pohoda stejně důležitá jako stabilní práce, hezký plat či profesní růst.
Mladí zaměstnanci se vymezují proti tzv. „hustle culture“, neboli neustálému úsilí o dosahování úspěchů a oslavování pracovního vytížení jako úspěchu. V reakci na toxické prostředí bez prostoru na odpočinek se objevil fenomén zvaný „quiet quitting“, v překladu tichý odchod, kdy zaměstnanec omezuje pracovní úsilí na minimum, vykonává jen to, co má v popisu práce a neprojevuje žádnou iniciativu.
Právě z důvodu lepšího balancování mezi osobním a pracovním životem roste poptávka po čtyřdenním pracovním týdnu, možnosti zkrácených úvazků nebo hybridního modelu práce. Ceněné jsou firmy aktivně podporující duševní pohodu a mentální zdraví. Někteří zaměstnavatelé umožňují den volna přímo určeného na regeneraci, tzv. „mental health day“.
Nová výzva pro zaměstnavatele
Generace Z svým přístupem přináší nové výzvy pro zaměstnavatele. Ti musí držet krok a přizpůsobit se nejen technologicky, ale i hodnotově a organizačně. Jen tak mohou zůstat konkurenceschopní a pro mladé zaměstnance atraktivní.
Zaměstnavatelé by proto měli (pokud je to možné), nabídnout možnost hybridní model práce, možnost pracovat odkudkoliv či flexibilní pracovní dobu. Měli by nabízet psychologickou podporu, neformální mentoring, možnost volna pro duševní odpočinek a zdravé pracovní prostředí.
Důležité jsou rovněž investice do moderních digitálních nástrojů, které usnadňují interní komunikaci a pracovní procesy. Díky těmto pracovním nástrojům je práce efektivnější a často umožňují právě natolik žádanou práci na dálku.
Zdroje: Generace 20, Hospodářské noviny, CFO trends, FocusOn