Jsou dny, kdy člověk nevydrží sám se sebou, natož ještě s druhým člověkem. Chvíle, kdy jste vděčná za to, že můžete vylézt z postele s účesem, který si žije vlastním životem, v pyžamu, ve kterém jste přespávala u babičky ještě v době, kdy rozverné pubertální hormony transformovaly vaše budoucí já do podoby, ve které se ploužíte životem dnes. Takové ty dny, kdy s kruhy pod očima usednete se silnou černou kávou ke stolu, ze kterého jste večer neuklidila talíře od večeře. S hrůzou pak zjistíte, že hrneček od vašeho ranního životabudiče udělal nesmazatelné tmavé kolečko na žákovské knížce vaší dcery. To jsou ty momenty, kdy jste vděčná za fakt, že jste svého manžela přenechala jeho mladší kolegyni. Takže krom hladové mňoukající kočky nemusíte ještě pobíhat kolem partnera vylézajícího z postele s nepříliš vydařenou náladou, jelikož se u něj začínají projevovat první signály respiračního onemocnění. Konec světa, všechno špatně.
Chybí mi tvé objetí
Pak přijdou dny, kdy vás nadřízený v práci nepochválí za něco, na co jste náležitě hrdá. Ba co víc, nesouhlasně vám vrátí váš počin na stůl a s nespokojeným výrazem opustí kancelář. Pak už se to vrší jedno přes druhé. O polední přestávce s prázdným žaludkem zjistíte, že zapečené těstoviny zůstaly ležet v plastové misce doma na lince, volají vám ze školy, že dceři se udělalo špatně před hodinou matematiky a musíte si ji zajet vyzvednout a ano, o svolení musíte požádat svého šéfa, který vám dnes není příliš nakloněn. Před školou šlápnete do čehosi, co zapříčiní, že se za vámi s nelibostí otočí každý student. Tak právě tehdy potřebujete přijít domů a upadnout do náruče někoho, kdo si vás vyslechne, pohladí vás, a pokud zrovna nebude ležet s rýmičkou pod dvěma peřinami, dokáže vás zase záplavou lásky postavit na nohy.
Je vám přes čtyřicet, dospívající pubertální děti žijí svým vlastním životem a krom obvyklých frází a proseb typu: „mami potřebuju“, „mami zaplať mi“, „mami, proč v té lednici zase nic není?“, „mami a nechceš jít večer někam pryč a ty jsi už zase doma?“, o nich vlastně nevíte. Jste dlouho sama a ač jste si zarytě slíbila, že svou cestou už půjdete jen po svých a nebudete zakopávat o pohozené pánské ponožky po bytě, sedat na studenou toaletu bez prkénka či se přetahovat o ovladač před vypuknutím Mistrovství světa ve fotbale, cítíte se osamělá. Položíte si zásadní otázku: Online anebo naživo?
Seznamování v práci
Někdy se zadaří potkat toho pravého i v pracovním prostředí. Ale je to místo, kam většina lidí všichni chodí s určitou nelibostí a obzvláště po ránu zřejmě nenajdete nikoho, kdo by se na vás pousmál či začal flirtující konverzaci. Někteří z kolegů mají veřejně neveřejný vztah mezi sebou, jiní se ukotvili v pohodlném manželství natolik, že je nezlomí ani váš třetí rozepnutý knoflíček u průsvitné košile. Pak musíte čekat na nábor nových zaměstnanců. Bylo by podlé zapříčinit se o vyhazov některých z těch stávajících, jen aby se naskytla možnost lovit v nových vodách. Na druhou stranu ale čekat, až kolegové ve středním věku půjdou do důchodu je zcela nereálné a je potřeba se vydat jiným směrem. Vrhnout se do víru velkoměsta a podlehnout svodům nočního života.
Diskotéky fungovaly
Zkuste říct před svým dítětem slovo diskotéka, většina z nich ani nebude vědět, o čem hovoříte. Místo, kde jsme se dříve seznamovali a trávili hodně večerů a nocí. A fungovalo to. Hudba, přítmí, alkohol, pomalé písničky a spousta lidí, kteří přišli s jediným úmyslem: najít si druhou polovičku. Pravda, někteří svůj protějšek opustili ihned po ranním probuzení, tiše za sebou zavřeli dveře a jelikož neexistovaly sociální sítě, byli v podstatě následně nevypátratelní. Ale našli se i tací, kteří stáli o romantický vztah a toto prostředí také dalo základ nejednomu manželství. Z dnešního světa klasické diskotéky víceméně vymizely, proto v úvahu přicházejí bary. Ale zkuste nepůsobit zoufale, když sedíte ve středním věku na barové stoličce s nohou přes nohu a snažíte se poručit gravitaci, aby přestala působit v závislosti na druhé poloprázdné sklenici od vína, kterou máte před sebou. Z vašeho pohledu nenápadně (okolí to ale vnímá jinak), házíte očko po každém příchozím, který do podniku vejde a čiší z něj testosteron. I když je místo naproti dveřím strategicky velmi výhodné, už teď víte, že zítra neotočíte hlavou, protože jste citlivá na průvan. A ve věku blížící se padesátky je zablokovaná krční páteř častým signálem ustupujícího mládí. Ač máte nacvičený svůdný úsměv, pánové přicházející na večerní drink sledují mobil a nevšímají si lačných ženských kousků posedávajících uvnitř místnosti. Proč by to vlastně dělali, když si své protějšky mohou vybrat pomocí aplikace? Je to přece pohodlnější. A tehdy si uvědomíte, že je čas vystoupit z reálného světa lovkyň a vstoupit do toho virtuálního.
Seznamovací portály: zdarma anebo ty placené?
Možností je více. Dnešní seznamovací portály se dělí na ty placené a potom ty, kde můžete procházet profily zdarma. Mezi ty nejznámější, které po vás nebudou chtít zaplatit roční poplatek za členství, patří například: Seznamka.cz, Štěstí.cz, Rande.cz, Seznamte.se, TvojeRande.cz, Seznámit.cz, Jiskření.cz, Zomka.net. Ale je třeba se seznámit s pravidly, ne všechny seznamky mají zdarma odemknuty všechny prémiové funkce, některé si musíte dokoupit. Mezi populární aplikace se svěžejším nádechem potom patří oblíbené: Badoo a Tinder.
Mezi placenými stránkami určenými k seznámení najdete například: Elite Date (zaměřuje se na vážně vztahy), eDarling (označována jako prémiová seznamka), Be2.cz (jde o celosvětové seznamování), Singles50 (seznamka pro starší generace), Grindr (pro LGBT komunitu)
Založit si profil?
Určitě. Pokud chcete navázat kontakt, vyměnit si pár zpráv či zjistit hned po první větě, zda člověk na druhém konci použitelný pro vztah či použitelný vlastně pro cokoliv, pak je to nutností. Pokud máte obavy z toho, že jakmile vložíte do éteru svou fotku, kde špulíte rty a tváříte se rádoby svůdně a stanete se tak terčem posměšků mezi kolegy v práci, založte si profil bez fotky. Na seznamovacích portálech je totiž výrazná převaha mužů a spousty odpovědí a žádostí se vám dostane i bez vašeho portrétu. Až si budete jistá, že muž, který dokáže napsat květnatou větu, zajímá se o to, jaká jste a nevede psaný monolog o svých úspěších je toho hoden, potom nastává ta chvíle, kdy se mu můžete zpodobnit skrze fotografii. Zřejmě to bude znamenat velmi dlouhý čas strávený u mobilního telefonu, jelikož vybrat tu nejpodařenější je úkol takřka nemožný.
Buďte sama sebou
Nestyďte se za svá kila navíc, málokterý muž touží po vyzáblé ženě a jeho prvotní myšlenka na společné obědy v podobě mrkve, pečlivě odpočítaných hrášků, poloviny vajíčka bez žloutku a plátku vařeného kuřecího masa ho zcela jistě neosloví. Nafoťte se tak, jak přirozeně vypadáte, usmějte se, předveďte svou hravou, veselou povahu, jiskru v oku. Pod filtry sice lze vypadat dokonale, bez vrásek, bez černých teček na bradě, i nosík může být menší, řasy delší, zorničky výraznější. Jistě ale nechcete zažít nepříjemnou až trapnou situaci po příchodu na první rande, kdy se muž po příchodu do restaurace, ač máte v ruce smluvenou červenou růži a on též, otočí se slovy: ne, nejsem to já, s někým jste si mě zřejmě spletla…“
Jak se prezentovat?
Být upřímná je v tomto případě zcela nevyhnutelné. Nepřiznat se k alergii na kočky, ačkoliv víte, že váš protějšek má doma čtyři kocoury, jistě bude na škodu. Slzící oči a kýchání zkrátka nezamaskujete. Přesvědčovat samu sebe, že uběhnete 10 kilometrů po boku aktivního partnera, když udýchaná klopýtáte sotva 20 kroků na dojíždějící tramvaj, jistě také není zcela rozumné. Nepište, že ráda sledujete pasivně sport, když ve vás muž skandující jméno oblíbeného hokejového klubu před televizí s plechovkou piva vyvolává myšlenky na závažný trestný čin.
Kdy dát svoje číslo?
Pokud řešíte, kdy je čas odtajnit svoje číslo, rada je jednoduchá. Pište si přes zprávy v aplikaci tak dlouho, jak vám to bude příjemné. Nikdo vás nemůže nutit sdělovat něco, co nechcete. Pokud o vás stojí, bude trpělivý. Hned neprozrazujte, v jakém městě bydlíte, stačí udat přibližnou polohu, také neposílejte fotku záclony a zvonkohry ve svém okně. O těchto informacích ze začátku mluvte obecně, odtajnění si nechejte až na chvíli, kdy si budete jistější, kdo se skrývá na druhém konci chatu. Zjistěte o partnerovi co možná nejvíce, co rád dělá ve svém volném čase, jak tráví dny, večery, jestli má vyřešené svoje vztahy z minulosti, zeptejte se na jeho děti a zda je má ve střídavé péči, zkrátka udělejte si o něm ucelený obrázek. Samozřejmě může napsat cokoliv, ale z toho, jak se vyjadřuje, jak mluví, poznáte hodně a zbytek se dozvíte později, až ho poznáte osobně. Než se s ním potkáte, zavolejte si, poslechněte si jeho hlas, všimněte si tónu, jakým s vámi mluví.
Osobní setkání
Někdy je lepší nenatahovat to příliš. Protějšek je milý, kultivovaný, má podobné záliby, přiznal se k občasné skleničce vína (to vy sice také, ale někdy ten „více skleničkový večer“ není úplně na škodu), ale až osobní setkání napoví. Sejděte se na neutrální půdě, někde, kde se budete cítit dobře. Ideální je například kavárna v centru města. Pokud zvolíte procházku, vezměte ho tam, kde je větší pohyb lidí. Uvidíte, zdali jste kompatibilní i po té fyzické stránce, tedy buďto tam ona pověstná jiskra je anebo není. Pokud vám partner „nevoní“, přijde na řadu věta, kterou nechce slyšet nikdo z nás: „jsi moc milý(á), ale buďme jen kamarádi“. Sice to je, jako by vás přejel parní válec, ale zde je upřímnost zcela na místě a nelze ji považovat za projev netaktnosti.
Pozor – hodím svou svatební kytici!
Pokud vám třeskutá chemická reakce rozbuší (nejen) srdce, otevře se vám krásný základ pro budování něčeho nového, co může přerůst v lásku, kterou jste tak dlouho oba hledali a nenašli v předchozích vztazích. Něco, o čem jste věděli, že to někde podřimuje a čeká na probuzení. Poznáte to, až když se poprvé obejmete a projede vámi ten hřejivý pocit naplnění. Ve společnosti toho druhého pak pocítíte klid, bezpečí a souznění. Udržujte vztah tím, že budete společně o všem mluvit, nestyďte se dát najevo svoje city, říkejte si často, že se máte rádi. Buďte upřímní, otevření, dělejte si radost maličkostmi, propleťte svoje životy, ale nikam nespěchejte, dejte tomu volný průběh. Najdete přístav, u kterého můžete zakotvit s vědomím, že tahle loď už nikam neodpluje. Nedejte se odradit tvrzením zapšklé kolegyně z práce, že seznamování přes internet je divné. Není. Každá doba je v něčem specifická a tahle se z části přesunula do online prostředí. Tam na vás může čekat člověk, který vás po příchodu z práce objeme, zeptá se, jak jste se měla a upřímně ho zajímá vaše odpověď. Uvaří bylinkový čaj, protože si pamatuje, že vám voní heřmánek a pustí z playlistu písničky, o kterých jste se jen letmo zmiňovala. A oné kolegyni potom můžete hodit přes rameno svou svatební kytici…
Zdroj: Seznamky-online.com, recenzer.cz, youtube.com, osobní zkušenost autorky články