13letá Nikol Gondová podle hlasování veřejnosti napsala nejčtivější příběh Mlady, Kromaňonky z Mladečských jeskyní u Litovle na Olomoucku. V čtenářském hlasování získala nejvyšší počet 147 hlasů. Za odměnu získá VIP prohlídku Mladečských jeskyní s noclehem v jejím vstupním „zámečku“. Druhá nejúspěšnější byla povídka, kterou sepsala Magdaléna Renfus, pomyslnou bronzovou medaili si rozhodnutím čtenářů odnáší teprve 12letá Livie Pavlová. Příběhy všechny tři napsaly samy, bez využití umělé inteligence. „Své čtenáře a hlasující si ale našlo všech 11 finalistů vybraných ze zaslaných příběhů. Diplom a volnou vstupenku do krasového podzemí dle vlastního výběru tak získají všichni finalisté. Jsme rádi, že jsme inspirovali tolik píšících. Do budoucna plánujeme další literární soutěž na téma některé z tuzemských jeskyní,“ říká ředitel Správy jeskyní ČR Milan Jan Půček.
Správa jeskyní loni v létě vyzvala veřejnost, aby zkusila sepsat příběh 31 tisíc let staré dívky z Mladečských jeskyní, kterou veřejnost v předchozím hlasování pojmenovala Mlada. Rozsah „příběhu ztraceného v čase“ byl omezen na maximálně 1800 znaků včetně mezer a musel obsahovat všech pět klíčových slov: Mlada, jeskyně, oheň, medvěd a pravěk. Aby bylo hlasování férové, byly z něj vyloučeny opakující se e-mailové adresy. Se všemi 11 finálovými příběhy se lze seznámit na webu mladecske.caves.cz. Nejúspěšnější příběh bude také vystaven v expozici ve vstupní budově jeskyní přímo u fotografie Mlady.
Seznámit se s místem, kde Mlada žila, mohou turisté i v zimě, například při zimních či jarních prázdninách. V lednu a únoru je v Mladečských jeskyních otevřeno od pondělí do pátku, s prohlídkami v 10 a 13 hodin.
Lidskou lebku v Mladečských jeskyních u Litovle objevil v roce 1881 rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy. Nejprve se předpokládalo, že jde o lebku dospělého muže. Pozdější studie, které porovnávaly charakteristiky jiných fosilií nalezených na místě, ale odhalily, že jde ve skutečnosti o lebku ženy, která zemřela ve věku kolem 17 let, před 31 tisíci lety, v období označovaném jako aurignacien (41–29 tisíc let př. n. l.). Tato fosilie je tak jednou z nejstarších Homo sapiens nalezených ve střední Evropě.
Možnou vizuální podobu Kromaňonky naznačil společný projekt brazilských a českých vědců. Cicero Moraes z Arc-Team Brazil, Sinop-MT digitálně vytvořil forenzní rekonstrukci podoby obličeje ženy. Bylo to možné díky tomu, že v roce 2021 zpřístupnilo vídeňské přírodovědné muzeum, kde je originál Szombathyho nálezu uložen, interaktivní online verzi lebky „Mladeč I“. To inspirovalo české a brazilské vědce k vytvoření projektu forenzní aproximace obličeje. Jelikož vídeňští muzejníci neuvedli rozměry lebky, čerpali autoři údaje z knihy Maria Teschler-Nicola: Early Modern Humans at the Moravian Gate z roku 2006. Původní lebka byla nalezena bez dolní čelisti a většiny zubů, do původní podoby ji domodeloval počítačový program. Pro modelaci měkkých tkání posloužila podrobná data z počítačové tomografie (CT) těl současných lidí. Nakonec vznikly dvě verze obličeje. Jedna černobílá bez vlasů a se zavřenýma očima, druhá více subjektivní barevná s vlasy a s otevřenýma očima. Tým zveřejnil své poznatky v rámci online knihy „The Forensic Facial Approach to the Skull Mladeč 1“ (Forenzní obličejový přístup k lebce Mladeč 1).
K myšlence, aby dívka nebyla jen anonymní, když už má i tvář, inspiroval správu jeskyní a obec například ledovcový muž z Tirol s přezdívkou ,Ötzi´ podle místa nálezu. Finalisty veřejného hlasování byly kromě vítězné Mlady i stříbrná varianta Myra, bronzová Maja a dále Ava, Khan, Mae, Mladenka, Mladka, Rena a Runa.
Mladečský labyrint puklinových chodeb a dómů zdobených krápníky a sintrovými náteky je největším a nejstarším pohřebištěm cromagnonského člověka ve střední Evropě. Za rok objevení se považuje 1826. Mezi nejkrásnější části patří Chrám přírody nebo Panenská jeskyně. Symbolem je dva metry vysoký stalagmit Mumie. Celkem mají chodby 1250 m, zpřístupněno je 400 z nich. Info o prohlídkách je na mladecske.caves.cz.