Naše babičky říkávaly: „kdo jablko denně sní, k tomu doktor nechodí!“ Některá moudra našich předků podložená tokem času úspěšně zakotvila i v dnešní době, která nás díky přemíře stresu, nezdravého životního stylu a leckdy i odbytého stravování v podnicích rychlého občerstvení postupem času donutila zamyslet se nad otázkou „co dalšího bych mohl(a) udělat pro své zdraví?“ I v našich končinách najdeme zdatné bojovníky připravené dodat našemu tělu to, co potřebuje ke správnému fungování a mohou směle konkurovat cizokrajným druhům. V tomto článku se zaměříme na některé z nich.
Kysané zelí vám pomůže od spousty neduhů
Pokud jste zastáncem toho, že jíst se má jen to, co si sami připravíte doma ze surovin, které se u nás dají vypěstovat, měli byste začít u tradiční české pochoutky, jež je zásobárnou vitamínu C a skvělým zdrojem probiotik prospěšných pro zdraví střev. Kameninový hrnec po babičce léta uložený na půdě rázem najde smysluplného uplatnění a vy už si můžete chystat bodré nožky na šlapání zelí. Přitom postup není nikterak složitý: 1 kg hlávkového zelí zbavíme vrchních listů a najemno nakrouháme, smícháme s 15–20 g soli, kmínem, podle chuti koprem a hořčičným semínkem, můžeme vmíchat i nakrouhanou cibuli a jablko. Pak nastane ten správný čas povolat všechny nohy v rodině – od těch malých až po ty největší a usilovným šlapáním ze zelí vytlačujeme vzduch, aby mohlo lépe kvasit a necháme odležet.
Dno zelňáku obložíme zelným listem a začínáme pěchovat po hrstech zelí, ale neplníme až po okraj. Poslední vrstvu překryjeme opět zelným listem a zatížíme spařeným prkénkem a vyvařeným kamenem tak, aby zelí bylo ponořené. Do žlábku na zelňáku nezapomeňte dolít převařenou vodu, aby se tím nádoba uzavřela a nemohl do ní vzduch. Ideální teplota pro kvasící proces je 12–15 °C a chystaná fermentovaná pochoutka by měla odpočívat 4 až 6 týdnů. Pravidelně kontrolujeme a případně doléváme trochu převařené vody. Vykvašenou dobrotu přesuneme do chladného místa, kam chodíme uždibovat a zlepšovat tak svoje zažívání, potažmo zdraví střev, posilovat imunitní systém, snižovat hladinu cholesterolu a krevního tlaku.
Betanin – přírodní barvivo, které může způsobit zbarvení vaší moči do červena
První pěstitelé červené řepy sklízeli svou už úrodu již před 3 000 lety a dobře dělali! Objevili totiž kořenovou zeleninu, která v sobě ukrývá spoustu benefitů. Kardiovaskulárnímu systému prospějí přírodní nitráty v řepě obsažené a pro jejich účinky je tato zelenina často zařazována i do jídelníčku sportovcům, kterým pomáhá lisovaná šťáva zvýšit vytrvalost před fyzickou zátěží. Pojídáním této zeleniny pomáháte detoxikovat svoje játra, je právem ceněná i pro vysoký obsah antioxidantů a vlákniny a má protizánětlivé účinky.
Aby si řepa uchovala své cenné živiny, kterých je plná, je dobré ji před vařením nekrájet a neloupat a doba vaření se pohybuje mezi 60 až 120 minutami podle velikosti řepy. Tato zelenina obsahuje pigment betanin, jenž může způsobit beeturii, jev, kdy se moč po konzumaci většího množství řepy může změnit na lehce červenou, ale je to pouze dočasný a přechodný stav.
Je libo jablko ze stromu poznání?
Vláknina funguje jako čistič střev. Je nepostradatelným pomocníkem při prevenci rakoviny tlustého střeva, upravuje zažívání, předchází zácpě a její doporučený příjem pro dospělého člověka by se měl pohybovat kolem 30 g za den. Ovšem, ruku na srdce, kdo z nás na tuto pomyslnou hranici dosáhne? Ale vězte, že takové šťavnaté jablíčko dodá vašemu tělu zhruba 3,5 g vlákniny, v závislosti na velikosti. Toto ovoce dokáže díky obsahu pektinu na sebe v těle navázat toxické látky a odvést je z organismu pryč.
Ozdravné procesy v našem organismu nejlépe nastartujete tím, že budete jíst plody jabloně pravidelně se slupkou a syrové, protože právě ta je nejbohatším zdrojem prospěšných látek. Pokaždé, když se zakousnete do tohoto chutného ovoce, pomáháte snižovat LDL (špatný) cholesterol, který se usazuje v cévách, pracujete na stabilizaci hladiny cukru v krvi a díky 85% obsahu vody se rázem jablko stane nejlepším přítelem nejedné ženy, která se na jaře chystá zhubnout do plavek. Pokud si v o šatce neodnášíte jablíčka z vlastního sadu a obáváte se možných zdravotních komplikací z postřiků, kterými se ta kupovaná ošetřují, doporučuje se omýt 15–30 sekund nejprve horkou vodou a potom studenou, anebo ponořit ovoce zhruba na 15 minut do lázně, kterou připravíte z 1 l vody a 1 lžíce jedlé sody a poté opláchnete pod tekoucí vodou.
Česnek zatočí nejen s upíry
Jednohubky s česnekovou pomazánkou je možno právem považovat za neochvějnou klasiku nejrůznějších oslav, a i onen pověstný česnekový dech lze prominout při výčtu benefitů, které vám tato cibulovina přináší. Abyste nezatížili žaludek, a i přesto dodali tělu všechny ty prospěšné látky, jež tento přírodní lék nabízí, konzumujte 1–2 stroužky syrového česneku denně. Blahodárné antibakteriální a protiplísňové účinky má svědomí sloučenina Alicin, uvolňující se při drcení či kousání, a ne nadarmo se o česneku říká, že je jedním z nejsilnějších přírodních antibiotik.
Odhaduje se, že část populace je nakažena různými druhy parazitů, a právě pojídání česneku pro ně vytváří nepříznivé prostředí. Podle oblíbených „babských rad“ můžete také vyzkoušet česnekový sirup s antibakteriálním účinkem, ale buďte obezřetní při užívání, snižuje i tlak. Budeme potřebovat 10 stroužků česneku, 200 ml medu a 200 ml jablečného octa. Česnek utřeme dohladka pomocí lisu a dobře promícháme s jablečným octem. Do uzavíratelné sklenice si připravíme tekutý med a do něj vmícháme kašičku z octa a česneku. V ledničce necháme stát 5 dnů a potom můžeme začít užívat. Tento sirup je velmi silný, proto ho vždy ředíme vodou a neužíváme ho samotný. Pokud na nás „něco leze“, potom stačí preventivně 2 lžičky sirupu vmíchat do 200 ml vody vždy po ránu, pokud už nemoc v našem těle vypukla, potom si dopřávejte tento elixír 3 x denně. A jedna rada na závěr – pokud se zapomenete a nedopatřením před romantickou schůzkou za svitu měsíce pozřete ozdravný stroužek česneku, mějte v kapse připravené lístky čerstvé máty, které by váš dech žvýkáním této aromatické rostliny mohly zachránit…
Seznamte se s pohankou!
Pohanka je pseudoobilovina, která se do našich končin dostala ve 12. století a začala se těšit velké oblibě. Není divu, vždyť pro svůj velký obsah rutinu, jenž zvyšuje pružnost cév, posiluje jejich stěny a pomáhá předcházet neduhům jako jsou křečové žíly nebo hemoroidy, je v tomto směru nekorunovanou královnou. Konzumace pohanky je vhodná i pro osoby trpící celiakií, protože je přirozeně bezlepková. Vyniká také schopností působit proti volným radikálům, a to díky množství antioxidantů, které obsahuje a chrání tak tělo před poškozením buněk.
Pokud trpíte na žaludeční a dvanácterníkové vředy, tato superpotravina je pomůže uklidnit. Ideální by bylo zařadit pohanku do jídelníčku třikrát týdně. A jak se pohanka dělí? Ta neloupaná je vhodná především na klíčení, pohanku lámanku můžeme připravit i bez vaření. Propláchneme ji studenou vodou a po zalití vroucí vodou, kdy na 100 g pohanky potřebujeme zhruba 200 ml vody, ji osolíme, přikryjeme pokličkou a necháme dojít 15 minut. Tento druh pohanky můžeme i vařit, a to po propláchnutí studenou vodou zhruba 3–5 minut do poloměkka a po odstavení z plotny necháme zbylou vodu vstřebat. Pohanku kroupy připravujeme obdobným způsobem, jen ji necháme vařit o něco déle, ideální doba je pak 7–10 minut. Pohanka se skvěle doplňuje s houbami, česnekem a své blízké tak můžete překvapit zdraví prospěšnou přílohou s oříškovou chutí, ale můžete ji vyzkoušet naservírovat i nasladko, fantazii se meze nekladou.
Poklad ukrytý pod skořápku vlašských ořechů
Většině z nás tvar vlašského ořechu připomíná lidský mozek a tato podoba není zcela od věci, neboť patří k nejbohatším zdrojům omega-3 mastných kyselin, které zlepšují soustředění a paměť, podporují činnost mozku a srdce. S každým rozlousknutým ořechem, který sníte, vpravíte do svého těla dávku antioxidantů, jež chrání tělo před vlivem volných radikálů, doplníte prospěšný vitamín B, E, minerály jako je měď, zinek či mangan. Neměli bychom ale zapomínat na to, že ořechy mají vysokou kalorickou hodnotu, doporučuje se nepřekračovat denní dávku zhruba 30 g.
A věděli jste, že i ořechové skořápky mohou být užitečné i jinak než na výrobu tradičních vánočních lodiček, a to například v kosmetice? Zkuste je příště povařit zhruba 20 minut ve vodě, na dvě hrsti drcených skořápek budete potřebovat asi půl litru vody a odvar vám potom bude tónovat vlasy do jemně hnědé barvy, při pravidelném používání pomůže zatočit s prvními šedinami a napomoci regeneraci vlasových kořínků a zbavit se lupů. Aplikujte po umytí a už neoplachujte.
Jaký olej si mám vybrat?
Samostatnou kapitolou jsou potom oleje. Oleje lisované za studena se vyrábí z nejrůznějších jader, semínek či oříšků a tím, že se k jejich lisování nevyužívají vysoké teploty, uchovávají si obsah nenasycených mastných kyselin a jeden z nejvýznamnějších antioxidantů, což je vitamín E. Tyto cenné látky najdete i v panenských olejích, jež se lisují při teplotě do 40 stupňů a jsou také zdrojem vitamínů a minerálů. Oba tyto oleje používáme ve studené kuchyni. Oleje používané běžně v teplé kuchyni jsou ty, které prošly rafinací, což je vlastně takový chemický čistící proces, kdy se olej zbavuje zbytků mechanických nečistot a dalších nežádoucích látek a všeobecně jsou tyto oleje lisované za vyšších teplot vhodnější na krátkodobé smažení či restování.
1 lžička oleje lisovaného za studena dělá zázraky
Pojďme se podrobněji podívat na některé oleje panenské a lisované za studena a vybrat si takový, který bude nejlépe vyhovovat našim potřebám či konkrétním zdravotním problémům. Olivový olej patří zřejmě k těm nejznámějším. Polyfenoly jsou tím, kdo je zodpovědný za benefity. Čím vyšší je jejich obsah, tím silněji pomáhají snižovat riziko civilizačních chorob, hladinu cukru v krvi, LDL (špatného) cholesterolu, předcházet Alzheimerově chorobě či se mohou pyšnit protizánětlivými účinky.
Ze semen rostliny černuchy seté pochází další malý zázrak, olej z černého kmínu, který má silné antioxidační a protizánětlivé účinky, podporuje zažívání a imunitu, a to díky kyselině linolové. Pokud chcete chránit buňky před působením volných radikálů, sáhněte po oleji z meruňkových jader, jehož hlavní složka je kyselina olejová. Díky vysokému obsahu vitamínu B17 je dobrého užívat i jako prevenci před onkologickými onemocněními, prospívá vašemu zraku a pokud užijete před spaním čajovou lžičku, pomůže vám zlepšit kvalitu spánku.
Obsah omega-3 mastných kyselin, lignanů a antioxidantů, dělají ze lněného oleje pomocníka při prevenci srdečních onemocnění, nádorových onemocnění a hormonálních poruch, dále jsou mu přisuzovány protiplísňové a protivirové účinky a sází se na něj i při problémech s neplodností. V ostropestřecovém oleji je léčivou složkou silymarin, ideální společník při regeneraci jaterních buněk, navíc zmírňuje potíže při žaludečních a dvanácterníkových vředech, žlučových kamenech a celkově podporuje trávení.
Pokud potřebujete podpořit růst a hustotu vlasů a zpevnit nehty, jistě neprohloupíte s dýňovým olejem, který vám při pravidelném používání přinese i další výhody, jmenujme například pozitivní vliv na trávící systém, dále udržuje zdraví prostaty a močového měchýře a celkově tělo detoxikuje. Předcházet zánětům umí skvěle konopný olej, pozitivně se podepisuje na správném fungování imunitního systému, podporuje zdravé svaly a klouby, snižuje riziko srdečně-cévních onemocnění, zpomaluje procesy stárnutí kůže, zmírňuje projevy akné, připisují se mu i antibakteriální vlastnosti.
Mějte na paměti, že oleje je nutné uchovávat na tmavém a suchém místě, nejlépe v tmavých lahvích, které jsou dobře uzavíratelné, vyvarujte se toho, aby na něj dopadalo přímé sluneční světlo, ideální teplota pro skladování je 13–15 ºC, některé druhy olejů potom vyžadují i skladování v ledničce, což prodlouží jejich trvanlivost. Otevřený olej je dobré spotřebovat do 3 měsíců, lněný olej je ke žluknutí náchylnější, spotřebovat by se měl do 6 týdnů. Pokud chcete svému tělu dopřát co nejvíce prospěšných látek, můžete oleje i střídat.
O včele medonosné a rouskovém pylu
O včele medonosné se právem říká, že patří mezi nejdůležitější živočichy na naší planetě. Už jste vyzkoušeli všechny benefity rouskového pylu, který při opylování květů ulpívá na jejich zadních nožičkách? Jde o silný antioxidant s protizánětlivým a antivirovým účinkem, obohacující naše tělo o škálu vitamínů, minerálů, aminokyselin, bílkovin či enzymů, podporuje vitalitu a odolnost. Doporučená dávka pro dospělého člověka je 1–2 čajové lžičky denně, při prevenci užíváme zhruba polovinu a po dvou měsících by měla následovat přestávka.
Aby se pylová zrnka změkčila, můžete je přimíchat do medu či jogurtu. Jenom pamatujte na to, že rouskový pyl není vhodný pro pylového alergika, při onemocnění ledvin, v prvním trimestru těhotenství a při nádorových onemocněních.
Příroda nám v nejrůznějších podobách, ať už ve formě ovoce, zeleniny, luštěnin, ořechů či semínek, nabízí spoustu zdraví prospěšných látek, které nám pomohou nastartovat hojivé, léčivé a regenerační procesy v našem těle. Důležité je, aby naše strava byla pestrá a vyvážená, pak se i my budeme cítit lépe, neboť to, co sníme, se podepíše nejen na naší náladě, ale může zmírnit úzkosti, únavu, dodat tělu potřebnou energii a celkově posílit naši psychickou pohodu.
Zdroj: Lahodnosti.cz, www.jimeto.cz, agromanual.cz, ceskatelevize.cz, www.pohankovy-mlyn.cz, www.ireceptar.cz, www.lisovaniolejezastudena.cz, www.herbatica.cz