Divoká Milada vstupuje do veřejného prostoru novým krokem. Zoo Ústí nad Labem symbolicky v den svátku Milady spustila informační web projektu na adrese www.divokamilada.eu. Veřejnost zde najde podrobné informace o transformační vizi, která má propojit obnovu přírody, návrat člověka do post těžební krajiny a dlouhodobý udržitelný rozvoj území kolem jezera Milada.
Od velkolomu k jezeru a dál
Území dnešního jezera Milada patří k oblastem, které výrazně poznamenala povrchová těžba hnědého uhlí. V 70. letech zde vznikl velkolom Chabařovice, jenž postupně zasáhl téměř devět kilometrů čtverečních krajiny a vedl k zániku několika obcí. Těžba byla ukončena v roce 1997 a následovala technická rekultivace. Napouštění zbytkové jámy začalo v roce 2001 a v roce 2010 bylo jezero plně napuštěno. Veřejnosti se lokalita otevřela o pět let později.
Dnes je jezero Milada o rozloze 252 hektarů jedním z největších jezer v České republice. Projekt Divoká Milada představuje další fázi proměny – přechod od technické rekultivace k živé, funkční a odolné krajině.
Rewilding po česku: krajina, kde má místo příroda i člověk
Základem projektu je přírodě blízká obnova území využívající přirozené procesy, včetně řízené pastvy velkých kopytníků. Právě zubři, pratuři či divocí koně mají sehrát roli „architektů“ krajiny v jižní části území. Jejich činnost přirozeně vytváří pestrou mozaiku biotopů a podporuje návrat ohrožených druhů.
Severní část území bude naopak bez velkých zvířat a hlavní roli zde převezme člověk jako citlivý hospodář. Cílem není vytvořit uzavřenou rezervaci, ale prostor, kde se budou potkávat příroda, výzkum, vzdělávání i rekreace. Jak uvedla ředitelka Zoo Ústí nad Labem Ilona Pšenková, smyslem projektu je krajina, v níž se jednotlivé funkce přirozeně doplňují.
Koncept takzvaného rewildingu, tedy návratu divočiny do kulturní krajiny, je v Evropě stále častější. Úspěšné příklady najdeme například v Nizozemsku, Německu, Francii či Švédsku, kde se přírodní rezervace s velkými býložravci staly vyhledávanými turistickými cíli a zároveň významnými centry ochrany biodiverzity.
Spolupráce regionu i vědeckých institucí
Iniciátorem projektu je Zoologická zahrada Ústí nad Labem, realizace však předpokládá úzkou spolupráci Ústeckého kraje, dotčených obcí i odborných institucí. Do příprav se mají zapojit například Biologické centrum Akademie věd ČR, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně či Oblastní muzeum v Ústí nad Labem.
Projekt navazuje na koncepční dokument Vize Milada a rozvíjí jej o nové prvky s cílem vrátit posttěžební krajinu zpět do běžného života regionu. Financování je plánováno z Operačního programu Spravedlivá transformace, který podporuje proměnu strukturálně postižených regionů.
Další zoo? Ne. Otevřená krajina pro všechny
V minulosti se objevily obavy, že by mohlo jít o budování další zoologické zahrady. Projekt Divoká Milada je však koncipován jako obnova krajiny založená na přírodních procesech a šetrném hospodaření. Nový informační web má za cíl srozumitelně vysvětlit principy i plánovaný postup a zároveň nabídnout prostor pro zapojení veřejnosti do dialogu o budoucnosti území.
Součástí vize je také rozvoj šetrné rekreace. Vzniknout mají stezky a rekreační zóny, které umožní objevovat krajinu v průběhu celého roku, a to včetně možností koupání, sportu či vzdělávacích aktivit. Transformace bývalého dolu tak může přinést nejen ekologické přínosy v podobě vyšší biodiverzity, ale i nové pracovní příležitosti, rozvoj cestovního ruchu a posílení atraktivity celého regionu.
Podle Ministerstva životního prostředí patří obnova posttěžebních území k zásadním tématům současné krajinné politiky a příklady dobré praxe ukazují, že propojení ochrany přírody, vědy a rekreace může dlouhodobě zvýšit kvalitu života v dotčených regionech.
Zdroje: Tisková zpráva Zoo Ústí nad Labem; Ministerstvo životního prostředí ČR
