Kdy je možné na led vstoupit a kdy ne
Na stojaté vody, jako jsou rybníky, jezera nebo přehrady, lze vstoupit teprve tehdy, když teploty klesají pod bod mrazu alespoň deset dní v kuse. Ani to však nezaručuje bezpečí. Led bývá slabší zejména u přítoků, odtoků, v místech s nečistotami, pod sněhem nebo tam, kde je viditelně zakalený.
Naopak tekoucí vody, tedy řeky a potoky, představují extrémní riziko. Proud totiž led zeslabuje nerovnoměrně a při prolomení hrozí, že člověka stáhne pod ledovou plochu, odkud je únik velmi obtížný.
Tloušťka ledu rozhoduje o bezpečí
Před vstupem na zamrzlou hladinu je nutné ověřit tloušťku ledu, a to výhradně v blízkosti břehu pomocí tyče, vrtáku nebo sekery. Led tenčí než šest centimetrů není bezpečný. Dospělého člověka unese zhruba deset centimetrů silný led, k bezpečnému bruslení je však potřeba alespoň patnáct centimetrů. Při větším množství osob a dynamickém zatížení by měl být led silný minimálně dvacet až pětatřicet centimetrů.
Jak se chovat při pohybu na ledu
Na led by nikdy neměl vstupovat člověk sám. Vždy je důležité mít poblíž někoho, kdo dokáže přivolat pomoc. Děti by se na zamrzlé hladině měly pohybovat výhradně v doprovodu dospělých. Doporučuje se také dodržovat rozestupy, aby nedocházelo k nadměrnému zatěžování jedné části ledu.
Co dělat, když se led prolomí
Při proboření do ledu je klíčové zachovat klid a nepanikařit. Pokud se člověk propadne uprostřed vodní plochy, měl by se otočit směrem, odkud přišel. Led v tomto místě už jeho váhu unesl. Je nutné se pokusit vytáhnout tělo na hladinu, váhu co nejvíce rozložit a po vytažení se po ledu odplazit do bezpečí, nikoli vstávat.
Velkou pomocí mohou být takzvané ledové bodce, které umožní zapřít se o pevnější led a vytáhnout se z vody. Pokud je člověk nemá, lze je nahradit improvizovaným řešením, například dvěma pevnými předměty spojenými provázkem.
Jak pomoci druhému, aniž byste ohrozili sebe
Pokud se do ledu propadne jiná osoba, je vždy nutné nejprve zavolat tísňovou linku 112. Při pokusu o záchranu je důležité nepohybovat se po ledu vzpřímeně, ale plazit se nebo lézt, aby se váha rozložila. Pomoc lze podat z bezpečné vzdálenosti pomocí větve, lana, hokejky nebo prkna.
Po vytažení z vody je potřeba postiženého rychle dostat do sucha, zahřát ho a v případě, že nedýchá nebo nemá hmatatelný puls, okamžitě zahájit resuscitaci až do příjezdu záchranářů.
Riziko studené vody potvrzují i zahraniční studie
Podle informací Mezinárodní federace Červeného kříže je největším nebezpečím při pádu do ledové vody takzvaný chladový šok, který může během několika vteřin způsobit nekontrolované lapání po dechu a ztrátu orientace. Právě schopnost zachovat klid a vědomě ovládat dýchání výrazně zvyšuje šanci na přežití, a to i v případě, že je člověk ve vodě jen krátkou dobu.
Zdroj: HZS ČR, Mezinárodní federace Červeného kříže
Foto: HZS ČR