Odkládání úkolů zná snad každý z nás. Někdy jde jen o několik zpožděných e-mailů, jindy se rozpadne celý den a práce se nahromadí. Naše prokrastinace však nesouvisí jen s leností, je to mix emocí, mozkových mechanismů a prostředí, ve kterém se nacházíme. V tomto článku se dozvíte, proč odkládáme, co to dělá s výkonem a sebevědomím a hlavně jak z toho ven.
Co je doopravdy prokrastinace
Prokrastinaci bychom si neměli plést s krátkým odpočinkem mezi prací, nýbrž jde o vědomé nebo nevědomé odkládání úkolu, i když je to v konfliktu s našimi dlouhodobými cíli.
Jádro prokrastinace může tvořit strach. Strach z neúspěchu, strach z kritiky, strach, že výsledek našeho snažení prostě nebude úplně dokonalý. Právě proto mnoho lidí své úkoly odkládá. Může nás proto paralyzovat perfekcionismus. Naše práce se může proměnit v překážku namísto toho, aby její dokončení bylo naším cílem. Proto se občas dáme do velkého úklidu namísto napsání nějaké nepříjemné zprávy.
Mozek a motivace
Náš mozek rozhoduje o tom, co udělat teď a co nechat na příště. V tomto rozhodování je důležitá spolupráce dvou našich vnitřních systémů. Jeden z nich je impulzivní. Ten vyžaduje okamžitou odměnu za vykonanou práci. Ten druhý je plánující a zohledňuje budoucí přínos naší práce. Pokud je náš impulzivní systém silnější než ten plánovací, skončíme u prokrastinace. Problém ale je, že náš plánovací systém je energeticky náročný. Takže pokud jsme unavení nebo vystresovaní, funguje hůř.
Další roli v tom hraje hormon odměny, tedy dopamin. Pokud náš úkol slibuje jasnou a rychlou odměnu, mozek nás bude nutit k akci. U úkolů, které nám odměnu přinesou až v budoucnu, bývá motivace slabší.
Typy prokrastinace
Aby toho nebylo málo, existuje několik typů prokrastinace. Pokud budete umět dobře poznat, který z nich to je, tím lépe budete moct najít řešení k jeho překonání.
Opožděná prokrastinace
Prvním typem je opožděná prokrastinace. Ta vzniká tehdy, když toho máte prostě až nad hlavu. Nejde o strach z úkolů, ale o špatné načasování a velké přetížení. Často se děje lidem, kteří mají příliš mnoho úkolů a nedaří se jim je dobře naplánovat. Jejím příznakem je například neustálé odkládání úkolů na „až budu mít víc času“. Kalendář máte plný, a večer zjistíte, že jste vlastně nic neudělali.
Vyhýbavá prokrastinace
Dalším druhem je vyhýbavá prokrastinace. Ta má emoční základ. Lidé do ní spadají kvůli strachu ze selhání, kritiky nebo kvůli přehnaným očekáváním. Úkoly mají spojené s nepříjemnými pocity, proto se jim vyhýbají, i když vědí, že jim to škodí. Příznaky jsou například dlouhodobé odkládání bez časového omezení, silná úzkost při pomyšlení na úkol nebo věnování se „bezpečným“ činnostem místo práce.
Aktivní prokrastinace
V poslední řadě je zde aktivní prokrastinace. Lidé odkládají práci, protože si myslí, že pod tlakem podají lepší výkon. Někdy to funguje, zejména u lidí, kteří se pohybují v dynamickém prostředí. Tento styl je však riskantní. Může vést k vyhoření, nekvalitním výsledkům nebo chronickému stresu. Typické je „čekání na poslední chvíli“, noční práce a následný pokles produktivity.
Prostředí a návyky
Prokrastinaci podporují různé podněty – notifikace, nepořádek na stole nebo otevřené záložky v prohlížeči. To jsou faktory, které snadno odvádějí pozornost od práce. Pokud chcete odkládání omezit, může pomoct úprava prostředí. Ztlumte notifikace, připravte si čistý pracovní prostor a ideálně dejte telefon mimo dosah ruky.
Pokud máte problém udržet pozornost delší dobu, může pomoci pracovat 25 minut a poté si dát 5 minut pauzu. Tento cyklus opakujte. Krátké přestávky často pomáhají obnovit soustředění a snížit odpor k práci.
Dále je vhodné si pracovní den předem naplánovat. Například: „Ve 14:00 si sednu k projektu X a budu dělat Y.“ Takový konkrétní plán výrazně zvyšuje šanci na úspěch.
Energie a self-care
Schopnost soustředění není jen otázkou psychiky. Velkou roli hraje i fyzická energie. Mozek je pro tělo velmi náročný orgán. I když tvoří jen malou část tělesné hmotnosti, spotřebovává značné množství energie. Pokud jste vyčerpaní, schopnost plánovat a rozhodovat se výrazně klesá.
Důležitý je kvalitní spánek. Jeho nedostatek snižuje aktivitu částí mozku zodpovědných za plánování a kontrolu chování. Když jsme nevyspalí, impulzivní část mozku převládá nad racionální. Proto je větší pravděpodobnost, že podlehneme prokrastinaci.
Podobně působí i výživa, pitný režim nebo pohyb. Kolísání hladiny cukru v krvi může způsobit výkyvy koncentrace i nálady. Když energie klesne, tělo hledá rychlou náhradu – často ve formě sociálních sítí nebo videí.
Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Prokrastinace, https://www.kondice.cz/zdravi/proc-prokrastinujeme/, https://hedepy.cz/o-dusevni-pohode/je-prokrastinace-lenost-skryte-priciny-prokrastinace-a-jak-se-ji-konecne-zbavit, https://www.seznamzpravy.cz/clanek/proc-prokrastinujeme-neumime-si-porucit-a-mame-prehrsel-moznosti-co-delat-43877
