Vliv nekonečného scrollování na mozek
Za několik posledních let se zásadně změnil způsob, jakým konzumujeme informace. Tímto způsobem je dnes u většiny mladých lidí sledování krátkých videí, mezi kterými „scrollují“. A právě rychlé přepínání těchto videí může být pro náš mozek výrazný problém, protože se tím snižuje doba pozornosti a spousta dalších věcí, které se dozvíte ve článku níže.
Co je to scrollování
Pokud ještě nevíte, co scrollování vlastně je, tak vám to alespoň trochu přiblížím. Je to nekonečné sjíždění obsahu, který je krátký, většinou pod sebou a nikdy nekončí. Můžete třeba na Instagramu přejet dolů z jedné fotky a algoritmus už tam láduje další, a to prakticky do nekonečna. Do toho se zařadila i krátká videa, která už do své nabídky zařadily téměř všechny sociální sítě.
Jak to při scrollování funguje v mozku
Když scrollujete, mozek po každém přejetí na další post očekává drobné dávky odměňujícího hormonu (dopaminu). Někdy totiž na svém telefonu potkáte něco zábavného, jindy informativního nebo něco, co ve vás vzbudí nějaké emoce. Právě to nepředvídatelné posiluje závislost. Tato očekávání nás tak nutí trávit na těchto sociálních sítích více času. Podobný způsob odměny můžeme pozorovat i u hazardu. Systém v mozku totiž reaguje na možnost nalézt něco hodnotného (v tomto případě vyhrát peníze) a nikdy nevíme, jestli se to stane, nebo ne. Tento efekt může v tomto případě vést k více času strávenému na těchto aplikacích nebo k častějšímu vracení se.
Pozornost a kontrola sama sebe
Pokud se dlouhodobě vystavujeme rychlému obsahu, měníme do určité míry způsob, jakým náš mozek zpracovává informace a udržuje pozornost. Některé studie ukazují právě souvislost mezi sníženou schopností udržet pozornost na jeden úkol a dlouhodobým sledováním krátkých videí. To také souvisí s oslabením prefrontálního kortexu (část mozku, která plánuje, rozhoduje, zpracovává chování atd.), který potlačuje impulzy, abychom se nezačali koukat na tato videa. Pokud mozek totiž trénujete na nekonečném feedu s nekonečným obsahem, tak se pro něj obyčejné činnosti stanou „nudné“. Ne tak, že bychom je vůbec nedělali, ale prostě dáme přednost scrollování na telefonu místo například práce navíc nebo domácího studia. Dokonce to může mít dopad i na schopnost číst delší texty.
Doomscrolling a psychika
Dalším, možná novým pojmem je doomscrolling. To je bezmyšlenkovité scrollování obsahem, který je často negativní a znepokojující. Často se tak nazývá i scrollování, při kterém prostě jen konzumujete obsah a můžete i ztratit pojem o čase nebo jen na telefonu strávíte více času, než byste chtěli.
Důvody, proč můžeme ztratit pojem o čase, není složité najít. Chytré algoritmy aplikací kombinují změnu pozornosti. Pokud jsme silně ponořeni do obrazovky, můžeme přestat sledovat i vnitřní signály těla, jako je hlad nebo únava. Druhý důvod je založený na výše zmíněných odměnách. Jeden zajímavý příspěvek mezi hromadou průměrných totiž vytváří očekávání v našem mozku, které nás nutí stále scrollovat. Třetím důvodem je stimulace emocí. Obsah, se kterým se setkáváme, je velmi často mířený na naše emoce, hlavně tedy hněv. To zvyšuje hladinu našeho kortizolu (stresový hormon) a uvádí nás tak do stresového stavu. Ve stresu se však čas buď zrychluje, nebo zpomaluje, a po dlouhé pasáži doomscrollingu se najednou jen divíte, kolik že to je hodin.
Proč je design tak účinný
Lidé, kteří vytvářejí tyto aplikace, používají řadu psychologických triků, aby vás donutili na nich zůstat co nejdéle. Mezi nejdůležitější triky patří algoritmus a jeho personalizace nabízeného obsahu. Většina uživatelů totiž dostane naservírováno přesně to, na co mají náladu a co by potenciálně mohli sledovat co nejdéle. Tato personalizace má však i své negativní následky. Existuje mnoho případů, kdy tyto algoritmy doporučily například člověku v depresích ještě více depresivní obsah, který jeho stav jen zhoršil. Evropští regulátoři proto spekulují, jestli tyto praktiky nepřekračují hranici etického designu aplikací, protože mohou zhoršovat duševní zdraví u zranitelných uživatelů.
Krátkodobé a dlouhodobé dopady
Dopady scrollování můžeme rozdělit na krátkodobé a dlouhodobé.
Krátkodobé dopady
Krátkodobé jsou ty, kterých si můžete všimnout už po několika hodinách (pokud jste na jeden zátah na telefonu opravdu dlouho) nebo dnech. Dlouhé sezení u obrazovky totiž způsobuje únavu očí, jejich suchost nebo rozostřené vidění. To může vést k přerušování práce a ke krátkým pauzám, které se mohou proměnit v další scrollování. Fyzická únava totiž zhoršuje schopnost těmto podnětům odolat. Večerní scrollování může prodloužit dobu usnutí a zvyšuje šanci na probouzení se uprostřed noci. Způsobuje to kombinace modrého světla, které blokuje melatonin, a emoční stimulace, které vedou k vyšší aktivaci mozku.
Dlouhodobé dopady
Dlouhodobé dopady naopak hrozí po několika měsících nebo letech. Mozek totiž funguje tak trochu jako sval. Pokud ho trénujete na tyto rychlé podněty, tak se na ně adaptuje. Jeho části, které jsou zodpovědné za udržení pozornosti a hloubkové myšlení, mohou být méně aktivní, zatímco části spojené s rychlým odměňováním se jen posílí. Dlouhodobě to tak může snížit toleranci k dlouhodobé koncentraci. Lidé již teď méně čtou knihy, méně dokončují rozsáhlé projekty, zato se více a více uchylují k povrchním aktivitám. Zvláště znatelné to může být u dětí. Těm tyto technologie mohou ovlivnit i práci se složitějším textem, což má vliv na celoživotní návyky.
Zdroje: Forbes, Shopea, GymBeam, Wikipedia, Harvard Health
