Evropa v troskách
Aby bylo možné pochopit význam Marshallova plánu, je třeba si představit, v jakém stavu se Evropa po válce nacházela. Velká města byla poničena leteckým bombardováním, které zasáhlo i průmyslové oblasti. Nejvíce utrpěla dopravní infrastruktura – železnice, doky a mosty ležely v troskách a obchod prakticky nefungoval. Miliony lidí žily v uprchlických táborech a celé regiony čelily hladu. K tomu se přidala krutá zima a sucho roku 1947, které způsobily neúrodu a dále prohloubily zoufalou situaci. Krutá zima, sucho, následná neúroda a další faktory vedly k tomu, že v roce 1947 výrazně rostl již tak silný vliv komunistických stran, například v Itálii a Francii.
Počátek plánu
Plán se jmenuje po svém tvůrci, americkém ministru zahraničí Georgei Marshallovi. Ten program poprvé představil 5. června 1947 při projevu na Harvardově univerzitě. Cílem plánu byla obnova evropské ekonomiky. Marshall před americkým Kongresem otevřeně hovořil o nákladech celého programu. Americký prezident Harry S. Truman následně v roce 1948 podepsal zákon o poválečné zahraniční pomoci, jehož součástí byl právě i Marshallův plán.
Kolik to celé stálo
Spojené státy do Evropy investovaly na svou dobu astronomickou částku. Program probíhal v letech 1948 až 1952, během nichž poskytly pomoc ve výši 13 miliard dolarů. V dnešních cenách by šlo přibližně o 130 miliard dolarů. Přibližně 80 procent prostředků tvořily dary. Programu se zúčastnilo 16 západoevropských zemí. Nejvíce prostředků získaly Velká Británie, Francie a Itálie.
Mechanismus pomoci
Marshallův plán nebyl pouze o rozdávání peněz. Pomoc byla poskytována prostřednictvím schválených obnovovacích programů a značná část prostředků směřovala na nákup amerických strojů, surovin a technologií. Peníze se tak z velké části vracely zpět do americké ekonomiky formou zakázek pro tamní výrobce. Šlo o situaci výhodnou pro obě strany – Evropa získávala prostředky na obnovu a Spojené státy podporovaly vlastní průmysl.
Výsledky
Marshallův plán významně přispěl k rychlému hospodářskému růstu západní Evropy. Během několika let se podařilo obnovit průmysl, zemědělství i mezinárodní obchod. Vedle ekonomického přínosu měl plán také jasný politický cíl – omezit šíření komunismu v západní Evropě. Vyšší životní úroveň skutečně oslabila podporu komunistických stran například ve Francii nebo Itálii.
Československo
Pro Československo představuje Marshallův plán jednu z největších promarněných příležitostí poválečných dějin. Nabídka pomoci přišla také do Československa a zpočátku ji podporoval prezident Edvard Beneš i premiér Klement Gottwald. Československá vláda dokonce rozhodla o účasti na pařížské konferenci. Po nátlaku Sovětského svazu však své rozhodnutí změnila. Odmítnutí Marshallova plánu definitivně přiblížilo Československo sovětské sféře vlivu.
Rozdělení Evropy
Marshallův plán se stal jedním z důležitých symbolů hospodářského rozdělení Evropy. Zatímco západní státy díky americké pomoci rychle obnovovaly ekonomiku, země sovětského bloku se vydaly odlišnou cestou. Rozdíl v životní úrovni mezi oběma částmi Evropy se v dalších desetiletích postupně prohluboval.
Závěr
Marshallův plán dodnes patří mezi nejúspěšnější programy zahraniční hospodářské pomoci. Spojené státy díky němu posílily svůj vliv v západní Evropě a zároveň podpořily obnovu válkou zničených zemí. Pro Československo zůstává připomínkou okamžiku, kdy o jeho budoucnosti rozhodovala Moskva místo vlastní vlády.
Zdroje:
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Marshall%C5%AFv_pl%C3%A1n
- https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/marshalluv-plan-postavil-povalecnou-zapadni-evropu-na-nohy-ceskoslovensko-stalo-mimo-81239
- https://www.denik.cz/z_domova/marshalluv-plan-klement-gottwald-stalin-jan-masaryk-stalinuv-pohunek.html
- https://www.stoplusjednicka.cz/dolarovy-dest-pro-rozvracenou-evropu-proc-ceskoslovensko-odmitlo-marshalluv-plan
