Co je finanční bublina
Asi každý z nás někdy slyšel, jak někdo rychle zbohatl na akciích nebo nemovitostech, a pak rychle o vše zase přišel. Za něčím takovým může stát finanční bublina. Ta se v historii opakuje překvapivě pravidelně a často za sebou zanechá zkrachované firmy, zničené úspory nebo i finanční krize. Jak ale taková bublina vzniká a proč ji nikdo nezastaví dříve, než praskne?
Finanční bublina vzniká tehdy, když hodnota něčeho, například akcie, nemovitosti, zlata nebo kryptoměny, roste výrazně rychleji, než by odpovídalo její skutečné hodnotě. Lidé začnou tyto věci kupovat ne proto, že by jim věřili nebo je potřebovali. Nakupují je hlavně proto, že očekávají rychlý růst a zisk z prodeje.
To samo o sobě žene cenu stále nahoru, až se dostane do bodu, kdy je úplně odtržená od reality. V ten moment stačí jen něco malého, například špatná zpráva, změna sazeb nebo ztráta důvěry, a bublina praskne. Ceny se zhroutí, většina investorů prodělá a ekonomika pocítí následky.
Jak taková bublina vzniká
Vznik bublin má podobný průběh bez ohledu na typ aktiva, kterého se zrovna týká. Nejprve přijde nějaká novinka nebo inovace, která vzbudí zájem investorů. Může to být kompletně nová technologie, nový trh nebo třeba i změna zákonů.
Začnou pomalu růst ceny a přiláká to první investory. Ti na tom vydělají a přilákají další, kteří nechtějí přijít o promeškanou příležitost. Některá média nebo profily na sociálních sítích začnou o daném aktivu psát jako o zaručeném způsobu zbohatnutí.
V tu chvíli přicházejí i úplně nezkušení investoři, kteří by za normálních okolností nikdy neinvestovali. Ceny tak rostou rychle dál a dál. Až nakonec nastane moment, kdy i ti největší optimisté začnou prodávat. Ceny se začnou hroutit a bublina praská.
První zdokumentovaná bublina
Jedna z nejznámějších a nejzvláštnějších bublin v historii se odehrála v 17. století v Nizozemsku. Jejím předmětem byly tulipánové cibulky. Ve 30. letech 17. století se tyto cibulky staly symbolem bohatství a jejich ceny začaly nekontrolovatelně růst.
Na samém vrcholu stála jedna vzácná cibulka stejně jako celý dům v Amsterdamu. Lidé prodávali majetek, brali si půjčky a investovali vše do tulipánů. Pak ale během několika dní v únoru roku 1637 trh zkolaboval, ceny spadly o více než 99 procent a mnoho lidí proto přišlo o vše.
Dot-com bublina
Mnohem blíže nám je dot-com bublina z přelomu tisíciletí. V druhé polovině 90. let měnil svět internet a investoři se toho náležitě chytili. Problém byl, že nadšení z této technologie výrazně předběhlo realitu.
Firmy, které neměly téměř žádné tržby ani funkční byznysový model, dostávaly miliardové investice jen proto, že působily na novém internetu. Investoři házeli peníze do všeho, co mělo jen něco společného s internetem.
Index amerických technologických firem Nasdaq vzrostl mezi lety 1995 a 2000 o neskutečných 400 procent. Pak ale bublina praskla. Nasdaq během dvou let ztratil přibližně 78 procent své hodnoty. Tisíce firem zkrachovaly a biliony dolarů se prostě vypařily.
Hypoteční bublina 2008
Nejničivější finanční bublinou byla ta, která praskla v roce 2008 a jejímž základem byly americké nemovitosti. Banky v první polovině 2000. let začaly dávat hypotéky i lidem, kteří si je v žádném případě nemohli dovolit.
Takové rizikové hypotéky se pak balily do složitých finančních produktů a prodávaly se investorům po celém světě. Ceny nemovitostí tak prudce stoupaly a zdálo se, že to tak prostě bude navždy.
Když ale začaly ceny klesat a lidé přestali platit, protože si půjčku v první řadě nemohli vůbec dovolit, celý systém zkolaboval jako domeček z karet. Velké banky krachovaly, propadly se burzy po celém světě a světová ekonomika zažila největší krizi od 30. let minulého století. Nezaměstnanost v USA vzrostla nad 10 procent a miliony lidí přišly jak o domy, tak i o úspory.
Kryptoměnové bubliny
Posledním velkým příkladem toho, jak bubliny fungují, jsou kryptoměny. Bitcoin a jiné kryptoměny zažily za poslední roky hned několik takových bublin. První velká přišla v roce 2017. V tomto roce bitcoin vyletěl na téměř 20 000 dolarů, jen aby pak během roku 2018 přišel o přibližně 80 procent své hodnoty.
Něco podobného se opakovalo i v roce 2021, kdy bitcoin překonal hranici 60 000 dolarů a pak opět zkolaboval. Kryptoměnový trh přitom ukazuje všechny známky bublin. Těmi jsou obrovský zájem médií, přilákání nezkušených investorů a iracionální ocenění něčeho, co reálně nemá žádný produkt.
Na kryptoměnách je ale specifický jejich nárůst po každém pádu, který přijde téměř pokaždé. Právě proto se stále vedou spory, jestli to jsou bubliny, nebo jen extrémně rizikový trh.
Proč se bubliny opakují
Po přečtení minulých odstavců nás může napadnout, proč se lidé z minulosti prostě nepoučí. Jenže lidská psychologie se nemění. Většinu lidí sužuje strach z promeškané příležitosti, chamtivost a vliv davu.
Navíc každá bublina může působit trochu jinak než ty ostatní. Investoři si proto pokaždé říkají, že růst bude stále pokračovat, až najednou pokračovat nebude.
Jak poznat bublinu
Existuje hned několik ukazatelů, díky kterým můžete finanční bublinu identifikovat. Nejznámějším příkladem je Shillerovo P/E ratio, které porovnává cenu akcie s průměrnými zisky firem za posledních 10 let. Pokud je cena výrazně vyšší než průměr, může to znamenat předražený trh, a tudíž i bublinu.
Zdroje:
- Investujeme.cz
- Hospodářské noviny
- ČT24
- Investiční web
