Možná jste už někdy slyšeli pojem darkweb a okamžitě jste si ho spojili s hackery, nelegálními obchody nebo s tím, že to je nějaké místo, kam se určitě nechcete dostat. Celá pravda je však o něco složitější. Dark web je totiž po technologické stránce fascinující část internetu, která má i reálné využití. Zároveň je to však jedno z nejnebezpečnějších míst na internetu. Jak to ale celé funguje a co se tam děje?
Tři vrstvy internetu
Než se dostaneme k dark webu samotnému, je důležité pochopit, jak je internet vůbec strukturovaný. Dá se rozdělit do tří vrstev. Surfaceweb neboli povrchový web je ta část, kterou každý den používáme a kterou Google bez problémů indexuje: weby, sociální sítě, zpravodajské servery a podobně. Tvoří ale jen přibližně 10 procent veškerého obsahu na internetu.
Deepweb neboli hluboký web tvoří zbývajících 90 procent a zahrnuje vše, co vyhledávače neindexují: firemní databáze, lékařské záznamy, bankovní systémy, e-maily nebo obsah za přihlašovací stránkou. Deepweb není nijak nebezpečný, jen není veřejně dostupný. Darkweb je pak jen malou částí deepwebu, pravděpodobně 1 až 2 procenta z celku, ale vyžaduje speciální software pro přístup ke svému obsahu.
Jak dark web funguje
Přístup na darkweb je nejčastěji umožněn prohlížečem s názvem Tor. Tor byl původně vyvinut americkou Námořní výzkumnou laboratoří a představen v roce 2002. Jeho cílem bylo umožnit bezpečnou vládní a vojenskou komunikaci po celém světě. Dnes je však dostupný úplně běžně a vypadá jako každý jiný prohlížeč.
Velmi důležitá je u něj technika nazývaná onion routing neboli cibulové směrování. Je to vlastně složitější spojení vašeho počítače s cílovým serverem. Tor vybere náhodnou sérii tří uzlů: vstupní uzel, prostřední uzel a výstupní uzel. Data jsou před odesláním zabalena do několika vrstev šifrování, přičemž každou vrstvu dokáže rozšifrovat pouze příslušný uzel.
Výsledkem je, že vstupní uzel zná vaši IP adresu, ale neví, kam směřujete. Výstupní uzel zná cíl, ale neví, kdo jste. Prostřední uzel nezná ani jedno. Celý systém tak funguje tak, že nikdo na trase nezná celý obraz. Odtud také pochází název: vrstvy šifrování připomínají vrstvy cibule.
Pozměněné jsou i weby na dark webu. Místo klasických domén jako .cz nebo .com mají speciální koncovku .onion. Tyto adresy pak vypadají jako náhodná směs čísel a písmen, například vvv4fgv54gf5b4d67wd.onion, a nelze je najít na Googlu. Musíte znát přesnou adresu předem.
K čemu dark web legitimně slouží
Navzdory své pověsti slouží dark web k mnoha naprosto legitimním a legálním účelům. Například v zemích s autoritářskými režimy, jako jsou Čína, Rusko nebo Írán, může sloužit jako zdroj necenzurovaných informací. Novináři a aktivisté ho používají pro bezpečnou komunikaci se zdroji.
Na dark webu funguje například platforma SecureDrop, přes kterou mohou whistlebloweři, tedy lidé odhalující nekalé praktiky mocných, bezpečně předávat citlivé dokumenty médiím. Řada seriózních organizací provozuje své stránky zároveň jako onion služby: například BBC, The New York Times nebo organizace pro lidská práva. Dark web je jedním ze stěžejních novodobých prostředků svobodného šíření informací a boje proti cenzuře a vládnímu dohledu v totalitních režimech.
Nelegální tržiště a kyberzločiny
Na druhou stranu se na dark webu dějí i velmi nelegální věci. Podle studie z roku 2016 tvoří 57 procent obsahu dark webu nelegální obsah, jako je pornografie, drogy, nelegální finance, obchody se zbraněmi, padělanými bankovkami nebo dokonce i teroristická komunikace. Platby zde probíhají především pomocí kryptoměn, protože u nich není jednoduše dohledatelná identita.
Silk Road
Nejznámějším případem takového nelegálního tržiště je Silk Road. To bylo první moderní darkwebové tržiště, spuštěné v únoru 2011 Američanem Rossem Ulbrichtem pod přezdívkou Dread Pirate Roberts. Platforma fungovala výhradně přes Tor a přijímala pouze Bitcoin. Nabízela primárně nelegální drogy, ale také falešné doklady, hackerské služby nebo zbraně. Mezi únorem 2011 a červencem 2013 zprostředkovalo tržiště transakce v celkové hodnotě přibližně 1,2 miliardy dolarů a zapojilo přes 146 000 kupujících.
Ulbricht byl nakonec dopaden ne díky prolomení Toru, ale kvůli lidské chybě. Vyšetřovatel totiž při procházení jednoho ze starých fór objevil, že uživatel s přezdívkou altoid propagoval Silk Road v jeho úplných začátcích. Na stejném fóru také zveřejnil nabídku práce s kontaktem na svůj osobní e-mail, ve kterém bylo uvedeno jeho celé jméno. V roce 2015 byl Ulbricht odsouzen na doživotí. V lednu 2025 byl však prezidentem Trumpem omilostněn.
Je dark web legální?
Tato otázka zajímá spoustu lidí. Odpověď je ano: samotné stažení prohlížeče Tor a procházení dark webu není v České republice ani ve většině demokratických zemí nezákonné. Nelegální je až samotný obsah nebo aktivity, jako je nákup drog, zbraní nebo sledování nelegálního obsahu.
Zároveň ale platí, že anonymita na dark webu není absolutní zárukou. Technické chyby, lidské omyly nebo sledování výstupních uzlů Toru mohou vést k odhalení identity, jak ostatně Ulbrichtův případ názorně ukázal.
Zdroje:
