Občas se v médiích můžeme setkat s pojmem geopolitika. No jo, jenže co to vlastně znamená? Je to jako jiný druh naší politiky? Nebo to s ní nemá vůbec nic společného? A může nás nějak ovlivnit? Ano, může. Geopolitika může docela vážně zasáhnout do životů každého jednoho z nás. Co to ale je a jak nás ovlivňuje, se dozvíte v následujícím článku.
Co je vlastně geopolitika
Geopolitika jako taková je obor, který zkoumá vztah mezi geografií, mocí a politikou. Jednoduše řečeno se zabývá tím, jak poloha, suroviny a hranice jednotlivých zemí ovlivňují jejich rozhodnutí a vztahy s ostatními státy. Samotná poloha země totiž určuje, s kým se obchoduje, kdo je „přítel“ a kdo je „nepřítel“. Například Rusko dlouhodobě chce, aby země na jeho hranicích nebyly součástí západních organizací, jako jsou NATO nebo EU, protože to bere jako ohrožení své bezpečnosti. Jestli by to však skutečně ohrozilo jeho bezpečnost, je otázkou k diskusi.
Jak geopolitika funguje v praxi
Geopolitiku lze nejlépe pochopit na konkrétních příkladech. Můžeme si vzít třeba Suezský průplav v Egyptě. Jen tímto úzkým průplavem prochází zhruba 12 procent světového obchodu. Pokud se průplav zablokuje, jako v roce 2021, kdy se v něm zasekla obří kontejnerová loď Ever Given, okamžitě to zasáhne dodavatele po celém světě a zdraží zboží od Evropy po Asii.
Podobně funguje i Hormuzský průliv mezi Íránem a Ománem, kterým proudí až 20 procent světové ropy. Pokud se tam zvýší napětí nebo vypukne nějaký konflikt, ceny pohonných hmot se zvýší doslova přes noc. A to skoro po celém světě.
Suroviny jako nástroj moci
Jedním z největších nástrojů geopolitické moci jsou přírodní suroviny. Rusko po dlouhé roky využívalo závislost Evropy na svém zemním plynu jako politický nástroj. Evropa si to naplno uvědomila až po roce 2022, kdy Rusko omezilo dodávky plynu a energetická krize zasáhla domácnosti i firmy po celém kontinentu. Ceny energií tehdy vyletěly nahoru a mnoho průmyslových podniků muselo omezit výrobu.
Podobnou strategii využívá i Čína, která kontroluje přibližně 60 procent světové těžby vzácných zemin, jako je lithium nebo kobalt. Tyto suroviny jsou přitom klíčové pro výrobu baterií do elektroaut, větrných turbín nebo právě mikročipů. Kdo je kontroluje, má obrovskou páku vůči zbytku světa.
Obchodní války a jejich dopad
Geopolitika jako taková se často neodehrává na bojišti ani u jednacího stolu. Velmi často se totiž přenáší do reálného světa pomocí obchodních válek. Dobrým příkladem takového napětí je vztah mezi Čínou a USA, který graduje již od roku 2018. Spojené státy tehdy zavedly cla na čínské zboží v hodnotě stovek milionů dolarů. V reakci na to pak Čína postupovala obdobným způsobem.
Výsledkem bylo zdražení elektroniky, oblečení, ale i dalšího spotřebního zboží. Tamní firmy také musely přesouvat výrobu do jiných zemí, což celý proces ještě prodražilo. Dnes se toto napětí přelévá hlavně do oblasti technologií. USA omezují export například pokročilých čipů do Číny a ta zase omezuje export výše zmíněných surovin do USA. Nejvíce to však celé pocítí obyčejní lidé v obchodech.
Jak geopolitika může ovlivnit vás osobně
Můžeme si říci, že problémy velkých mocností se nás přece vůbec netýkají, opak je ale pravdou. Takové napětí nebo války tisíce kilometrů od nás se mohou velmi jednoduše a rychle propsat do našeho každodenního života. Když třeba Rusko kvůli válce omezilo export obilí z Ukrajiny, která je jedním z největších světových vývozců pšenice, zdražil chleba a těstoviny v českých obchodech.
Nebo i naprosto čerstvý příklad. Když USA společně s Izraelem zaútočily na Írán, téměř okamžitě nám vzrostly ceny pohonných hmot. Nebo když se stupňuje napětí kolem Tchaj-wanu, zdraží nám elektronika, zpravidla hlavně ta hůře dostupná. Geopolitika se vás tak může týkat, ať už tankujete, nakupujete potraviny, nebo vybíráte nový telefon.
Demografická geopolitika
I demografický vývoj v jednotlivých zemích může být silným geopolitickým faktorem. Například Japonsko a velká část Evropy stárnou, populace přirozeně ubývá a pracovní síla se zmenšuje. Zatímco Afrika a části Asie zažívají obrovský populační boom. Afrika by měla mít kolem roku 2050 přibližně 2,5 miliardy obyvatel, což z ní udělá kontinent s největší pracovní silou na světě.
Právě proto se o vliv v Africe přetahují téměř všechny mocnosti na světě. Čína tam za poslední dvě dekády postavila silnice, přístavy a elektrárny v hodnotě stovek miliard dolarů a získala tak velmi silný politický vliv.
Geopolitika a technologie
Jedním z největších témat geopolitiky jsou technologie. Konkrétně internet a digitální infrastruktura. Dnes se čím dál více mluví o tzv. efektu „splinternetu“, tedy o tom, že se globální internet postupně štěpí na několik oddělených zón ovládaných různými mocnostmi.
Čína třeba provozuje svůj vlastní, velmi přísně kontrolovaný internet za tzv. Velkým čínským firewallem. Ten blokuje většinu západních platforem, jako jsou Google, Facebook nebo YouTube. Obdobnou cestou jde i Rusko, které buduje svou vlastní infrastrukturu. Ta by mu v případě potřeby dovolila kompletně se odpojit od globálního internetu.
Pro běžné lidi to vlastně znamená, že internet přestává být nestranným a univerzálním nástrojem. Stává se z něj další nástroj moci.
Zdroje
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/geopoliticke-dopady-valka-ukrajina
https://hn.cz/c1-obchodni-valka-usa-cina
https://www.respekt.cz/tydenik/splinternet-fragmentace-internetu
https://echo24.cz/svet/suroviny-jako-zbran-21-stoleti
