Možná si pamatujete, jak se vaši rodiče nebo prarodiče přestěhovali z vesnice do města za prací nebo celkově za lepším životem. Možná jste to udělali vy sami. To se ale každý týden odehrává přibližně u 1,5 milionu lidí po celém světě. Takovému procesu říkáme urbanizace. Jde o jeden z nejvýznamnějších demografických procesů, který v poslední době hýbe společností.
Co urbanizace vlastně je
Urbanizace určuje koncentraci lidských činností. Patří sem určité chování, motivace, kulturní vyžití nebo různé organizace společnosti. Zjednodušeně řečeno je urbanizace proces stěhování lidí z venkova do měst, která se kvůli tomu dále rozrůstají. Není to znak pouze moderní doby, ale její tempo se v posledních letech dramaticky zrychluje.
Kolem roku 1800 žila ve městech pouze 3 procenta z celkové světové populace, v roce 2010 už to bylo zhruba 50 procent. V současnosti žije ve městech 55 procent světové populace a do roku 2050 se odhaduje, že to bude až 68 procent. To by znamenalo, že za pouhých 250 let se podíl obyvatel ve městech zvýšil ze 3 na téměř 70 procent.
Proč se lidé stěhují do měst?
Příčiny urbanizace jsou překvapivě jednoduché a velmi podobné napříč kontinenty. Lidé přicházejí do měst kvůli lepší práci, vzdělání a zdravotní péči. První velkou vlnu urbanizace v Evropě nastartovala v 19. století průmyslová revoluce. Továrny potřebovaly více pracovní síly a venkov přestal být schopný nárůst lidí uživit.
Například Londýn potřeboval 130 let na to, aby se rozrostl z jednoho milionu obyvatel na sedm milionů. Stejný nárůst obyvatel zaznamenalo Mexico City za pouhých 30 let. Dnes tento proces sledujeme především v Africe a Asii, kde je míra urbanizace až pětkrát rychlejší než v rozvinutých státech.
Megaměsta
Jedním z nejpozoruhodnějších důsledků urbanizace je vznik takzvaných megaměst, tedy měst s více než 10 miliony obyvatel. Před třiceti lety bylo na světě 10 megaměst. Dnes jich je 33 a do roku 2030 jich pravděpodobně přibude dalších 10.
Největším městem na světě je dnes Tokio s přibližně 37 miliony obyvatel. Do roku 2028 to ale pravděpodobně bude indická metropole Dillí. Tokio nebo New York své populace za posledních 70 let zdvojnásobily, Dillí a Bombaj jsou za stejnou dobu až jedenáctkrát větší.
Slumy
Pokud urbanizace probíhá příliš rychle, infrastruktura a sociální zázemí s ní nestíhají držet krok. Výsledkem jsou slumy. Ve slumech žije téměř 1,5 miliardy lidí, což představuje pětinu světové populace. Podle demografů bude kvůli rychlé urbanizaci žít v roce 2030 až každý čtvrtý obyvatel planety ve slumu.
Ve slumech typicky není přístup k čisté vodě, elektřině ani kanalizaci. Slumy ale nemusí být nutně trvalé. Lidé v nich tvoří komunity, budují infrastrukturu a snaží se postupně zlepšovat své životní podmínky.
Ekologické dopady
Urbanizace má rozsáhlé dopady na životní prostředí. Města produkují obrovské emise, odpad a znečištění. V Evropě tvoří samotné budovy ve městech více než dvě třetiny celkové spotřeby primární energie. Dalším problémem jsou tepelné ostrovy, které se tvoří kvůli velkým plochám asfaltu a betonu.
Ve městech s počtem obyvatel nad milion může být průměrná roční teplota o 1 až 3 stupně vyšší než v okolí. V Číně vedla rychlá urbanizace k dramatickému zhoršení kvality ovzduší.
Příležitost
Přes všechny problémy je urbanizace také motorem rozvoje. Historicky platí silná korelace mezi urbanizací a ekonomickým růstem. Země s nejvyšším HDP bývají i nejvíce urbanizované. Ve městech je vyšší koncentrace služeb, práce a dostupnosti zdravotnických zařízení. Pokud je urbanizace dobře plánovaná a řízená, umožňuje sociálně-ekonomický rozvoj.
Závěr
Urbanizace je nevyhnutelný přirozený proces přesunu obyvatelstva. Svět, ve kterém dvě třetiny lidí žijí ve městech, bude vyžadovat zcela jiný přístup k plánování, energetice, dopravě i sociální politice. Města budoucnosti budou muset být hustší, zelenější, dostupnější a odolnější vůči klimatickým změnám.
Zdroje:
