Pokud bychom se chtěli podívat na seznam technologií, bez kterých bychom si dnes nedokázali představit život, zjistili bychom něco velmi překvapivého. Internet, GPS, telefonní komunikace, satelitní televize, jaderná energie nebo počítačové sítě mají jedno společné: vznikly nebo se podstatně rozvinuly vlivem studené války. Jak moc ale tento konflikt posunul svět, ve kterém dnes žijeme?
Sputnik
Klíčovým okamžikem, který celý technologický závod studené války naplno nastartoval, bylo 4. října 1957. Sovětskému svazu se toho dne podařilo vypustit první umělou družici Země, Sputnik 1, a tím byl definitivně odstartován vesmírný závod. Pro USA to znamenalo významný varovný signál. Jestli Sověti dokážou vypustit satelit, dokážou dopravit na území USA i jadernou hlavici.
V reakci na to založil Washington organizaci ARPA, která byla zaměřena na výzkumné projekty týkající se nových technologií. Toto rozhodnutí spustilo lavinu investic do vědy a výzkumu, jejichž úspěchy pociťujeme dodnes.
Zrod internetu
Pravděpodobně největším technologickým odkazem studené války je internet. Jeho vznik byl ale zcela jiný, než si většina lidí představuje. V 60. letech minulého století byly základy internetu položeny pomocí projektu ARPANET, který byl financovaný americkým ministerstvem obrany. Byl to jeden z prvních pokusů o vytvoření sítě, která by umožnila decentralizovanou komunikaci mezi počítači na velké vzdálenosti.
Motivace pro tuto technologii byla ale čistě vojenská. Tehdejší komunikace byla velmi zranitelná. Jeden dobře mířený útok by mohl vyřadit celé velení. Americká vláda proto hledala způsob, jak zajistit, aby vojenské a vládní informace zůstaly dostupné i po případném útoku na klíčové komunikační uzly, a to vedlo k hledání sítě decentralizované a odolné vůči výpadkům.
Výsledkem toho byl ARPANET, spuštěný 29. října 1969, když se propojily čtyři americké univerzity. Vědci ho začali používat ke komunikaci na dálku a tato funkce mu zůstala až dodnes. Z vojenského projektu se tak stal internet tak, jak ho známe dnes.
GPS
Druhou technologií, bez které si moderní svět nedokážeme představit, je GPS. Studium rádiových signálů Sputniku vedlo americké vědce k myšlence, že by satelity mohly být použity pro přesnou lokalizaci na Zemi. Proto v 60. letech zahájily Spojené státy vývoj systému, který by umožnil určit polohu podle satelitních signálů.
Tento projekt byl původně zaměřen výhradně na vojenské účely, konkrétně na navigaci ponorek, raket a dalších vojenských jednotek. Klíčovým okamžikem byl rok 1973, kdy byl zahájen vývoj systému Navstar GPS, a první satelit tohoto systému byl vypuštěn v roce 1978.
Pro civilisty byl ale systém zpočátku záměrně nedostupný, aby neposkytoval nepřátelům značnou strategickou výhodu. Velký zlom pak přišel v roce 2000, kdy Spojené státy vypnuly umělé zhoršování přesnosti a najednou mohl kdokoli určit svoji polohu na metr přesně. Od té chvíle pronikl tento systém téměř všude, od navigací a telefonů přes zemědělství a logistiku až po stovky dalších oblastí.
Vesmírný závod
Závod o dobytí vesmíru byl přímým pokračováním soutěže o technologickou převahu. Díky vesmírnému závodu došlo v poměrně krátkém období k takovému vědecko-technickému pokroku, jaký neměl do té doby v historii lidstva pravděpodobně obdobu a díky kterému se otevřely rozsáhlé možnosti pro výzkum a využívání kosmického prostoru.
Vedlejším produktem tohoto závodu byly technologie, které dnes naprosto běžně používáme. Televizní přenosy, satelitní komunikace, teflon nebo paměťová pěna jsou důsledky tohoto závodu. Dále to může být například značné zmenšení elektroniky nebo solární panely, což se promítlo do běžného života nás všech. NASA v tomto kontextu pravidelně zveřejňuje takzvaný seznam spinoff technologií, tedy vynálezů, které vznikly jako vedlejší produkt vesmírného výzkumu.
Jaderná technologie
Masivně se za studené války rozvíjela i jaderná energie. Ta se se stupňujícím se napětím stala téměř symbolem technologické konkurence. Obě supervelmoci investovaly do výzkumu nejen pro vojenské, ale i civilní využití.
Investovalo se do jaderných elektráren, jaderného pohonu ponorek a lodí nebo využití radioaktivních izotopů v medicíně. Dnes jaderné elektrárny vyrábějí přibližně 10 % světové elektřiny a v některých zemích, například ve Francii, až 70 %. Je ale možné říci, že by tento průmysl bez obrovských investic studené války téměř neexistoval.
Počítače
Méně známou, ale neméně důležitou kapitolou je vliv studené války na rozvoj počítačů samotných. Vojenské potřeby vyžadovaly stále výkonnější výpočetní techniku pro kryptografii, navigaci raket, simulace jaderných výbuchů nebo zpracování zpravodajských informací.
Vědci a technici pracující na projektech ARPA měli mnohem volnější ruce a mohli na nových myšlenkách pracovat delší dobu a bez zbytečného papírování. Vzniklo z toho pak několik silně neformálních skupin, kterým dnes lidově říkáme hackeři. Právě tato kultura programátorů vznikla paradoxně vlivem studené války.
Zdroje: Root.cz, Lupa.cz, VTM.cz, ČT24
