Není neobvyklé na internetu narazit na video, kde sebevědomý muž s drahým autem v pozadí vysvětluje mladým klukům, co to znamená být opravdovým mužem. Dospělí lidé to možná přehlédnou jako nesmysly. Jenže takováto videa sledují miliony teenagerů po celém světě a výzkumy ukazují, že mají velmi reálný dopad na to, jak mladí muži vnímají sami sebe, ženy a svět kolem nich. Toxická maskulinita tak přestala být jen knižním pojmem a stala se jednou z nejprobíranějších otázek moderní doby.
Co to toxická maskulinita vlastně je
Důležité je hned na začátku říct, co tento pojem znamená a co neznamená. Toxická maskulinita označuje soubor škodlivých přesvědčení, tendencí a chování zakořeněných v tradičních mužských rolích, ale dovedených do extrému. Není to útok na mužství jako takové, ale spíše sbírka objektivně škodlivých norem. Pojem toxická maskulinita vznikl v 80. a 90. letech v rámci mythopoetického mužského hnutí, jehož cílem bylo nalézt zdravou, hlubší formu mužství, ale přitom narazilo na to, co je od mužů společností vyžadováno, i když je to škodlivé. Tato nebezpečná myšlenka mužnosti udržuje dominanci, homofobii a agresi a může být škodlivá pro duševní zdraví všech pohlaví. Jinými slovy: problémem není síla nebo ambice, ale přesvědčení, že muž nesmí projevovat emoce, musí vždy dominovat a slabost je selháním.
Jak to škodí mužům samotným
Paradoxem toxické maskulinity je, že nejvíce ubližuje těm, kteří ji vyznávají. Aby nebyli vnímáni jako slaboši, muži méně ochotně chodí k lékařům a zanedbávají prevenci. Potlačování emocí, které jsou přirozené všem lidem, vede k vnitřnímu napětí a možnému rozvoji různých duševních chorob, které si ale muži odmítají přiznat a řešit je. Poukazují na to také velmi alarmující čísla. Podle statistik Světové zdravotnické organizace a Národního ústavu duševního zdraví si v České republice v roce 2023 vzalo život 1 031 mužů a 271 žen. Muži si tak berou život až čtyřikrát častěji než ženy. Tento nepoměr však lze těžko vysvětlit jen biologií. Svou roli hraje také kulturní tlak, který říká, že říct si o pomoc je slabost. Potřeba ovládat situaci totiž často vede k uchýlení se k síle. To má pak často na svědomí domácí násilí, zneužívání dětí, deprese nebo i sebevraždy.
Manosféra
V době sociálních sítí dostala toxická maskulinita úplně novou podobu. Má formu různých fór a blogů na sociálních sítích, kde muži diskutují o toxických tendencích, násilí na ženách a jeho podpoře nebo nadřazenosti mužů. Vliv této manosféry v poslední době vlivem algoritmů čím dál více roste. Tato část internetu se tak postupem času proměnila v uhlazený byznys, který spojuje osobní rozvoj, finance, fitness i wellness. Pod hlavičkou mužské síly a sebedisciplíny vznikl trh, který prodává motivaci, identitu a pocit výkonnosti v balíčku kurzů, retreatů a doplňků. Jde tedy o multimiliardový průmysl, který živí nejistotu mladých mužů a prodává jim jednoduché odpovědi na složité otázky.
Andrew Tate
Tou nejznámější tváří celé manosféry je influencer Andrew Tate. Svou popularitu vybudoval díky velmi silné osobní značce. K té mu pomohl jasně definovaný příběh, jednoduchá sdělení a jasné hodnoty. V marketingu je toto přesný recept na zapamatovatelnost. Tato značka ale prodává toxické představy o tom, co to znamená být muž. Prodává mužství jako emoční otupělost, dominanci a nadřazenost nad ženami. Tateův obsah se přitom šíří záměrně virovým způsobem: krátká, emotivní videa plná drahých aut a sebevědomých výroků jsou pro algoritmy sociálních sítí ideálním materiálem. Výzkum australské Monash University poukazuje na to, že u obsahu, jako je obsah Andrewa Tatea, až 89 procent příspěvků evokuje úzké, hierarchické pojetí mužství a maskuje to jako self-help. Tate přitom není výjimkou, ale jen nejviditelnějším vrcholkem velké pyramidy podobných influencerů.
Jak to dopadá na mladé muže v praxi
Velmi dobře zdokumentované jsou dopady, které tyto obsahy mají na mladé muže. Ti často věří, že své problémy musí řešit sami, bez žen, a zároveň se u nich ve větší míře vyskytuje úzkost. Bohužel takový obsah může sloužit i jako vstup do něčeho horšího, například k radikalizaci. Zejména na mladé muže je aktuálně zaměřena manosféra, která se primárně orientuje na šíření šovinismu, útočné misogynie, homofobních a xenofobních názorů. V ČR sice nemáme žádná příliš systematická data, ale odborníci potvrzují, že se stejné hodnoty přenášejí i do školního prostředí. Velmi dobře to vykresluje seriál Adolescent na Netflixu. V něm je výborně znázorněno, jak se chlapci dostávají ke stále radikálnějšímu obsahu.
Co s tím
Největší problém tkví v tom, že toxická maskulinita mladým mužům skutečně nabízí něco, co potřebují. Pocit komunity, smysl života a jasné vzory, ať už mohou být jakkoliv špatné. Například spousta Tateových sledujících nesouhlasí s jeho sexistickými postoji, ale láká je třeba postoj k mužství nebo schopnost se o sebe postarat a pracovat na sobě. Odborníci se ale shodují, že kritikou nebo zákazem tohoto obsahu se problém nejspíše nevyřeší, protože se vždy najde někdo nový. Potřebná je aktivní práce s mladými muži, zajištění psychologické podpory pro osamělé a izolované chlapce a nabídka autentických mužských vzorů.
Zdroje: Autentická média, E-Bezpečí, iRozhlas
