Není tak neobvyklé někde zaslechnout o trilionových fondech, které dokážou za jediný den prodělat nebo vydělat nepředstavitelné množství peněz. Jedněmi z nejmocnějších a zároveň nejméně pochopených hráčů na finančních trzích jsou hedgeové fondy. Pro někoho jsou chamtivými institucemi, které snižují šance běžných lidí uspět, pro jiné přirozenou součástí zdravého trhu. Co to vlastně je, jak fungují a proč by nás vůbec měly zajímat, i když do nich nikdy neinvestujeme ani korunu?
Co je hedgeový fond
Hedgeové fondy jsou investiční fondy určené profesionálním investorům. Jejich hlavním cílem je dosahovat vysokého absolutního výnosu za použití komplexních a často vysoce rizikových strategií, jako jsou finanční páka a krátký prodej.
Samotný název přitom napovídá něco o jejich původním účelu. Hedge fondy, označované také jako hedgeové nebo hedgingové fondy, měly původně za cíl zajistit se vůči tržnímu riziku. Dnešní strategie těchto fondů se však již výrazně liší. Patří k nim totiž i agresivní investování, které může přinést vysoké výnosy, ale zároveň také vysoké ztráty.
Klíčové je, že hedgeové fondy nejsou určeny běžnému člověku. Primárně jsou dostupné pouze kvalifikovaným investorům a mají vysoké minimální investiční limity, které často začínají na jednom milionu korun.
Poplatky 2 a 20
Hedgeové fondy jsou proslulé jednou z nejvyšších poplatkových struktur ve světě investic. Běžná struktura poplatků se označuje jako „2 a 20“. Představuje dvouprocentní poplatek za správu aktiv a dvacetiprocentní výkonnostní odměnu, která připadne manažerovi nebo manažerskému týmu hedgeového fondu.
V praxi to funguje tak, že se poplatek za správu běžně pohybuje mezi jedním a třemi procenty ročně. Účtuje se z celkové hodnoty spravovaných aktiv bez ohledu na jejich výkonnost. Výkonnostní poplatek pak historicky a nejčastěji dosahuje 20 procent ze zisku a účtuje se z čistého investičního zisku, kterého fond dosáhne.
Manažer fondu tedy dostává zaplaceno za samotnou správu peněz a navíc si bere pětinu z každého zisku. U fondů spravujících miliardy dolarů jde o naprosto nesmyslné částky.
Jak takové fondy investují
Na rozdíl od běžných fondů, které akcie jednoduše nakupují a následně je drží, využívají hedgeové fondy mnohem rozmanitější strategie. Ty zahrnují širokou škálu nejrůznějších aktiv nad rámec tradičních akcií a dluhopisů, například drahé kovy, nemovitosti nebo umění.
Strategie mohou zahrnovat prodej nakrátko, obchodování s volatilitou, arbitráž nebo využívání finanční páky. Jednou z nejtypičtějších strategií těchto fondů je takzvané dlouhé a krátké pozicování. Strategie dlouhých a krátkých akciových pozic spočívá v udržování dlouhých pozic v některých akciích a zároveň krátkých pozic v jiných. Jejím cílem je zvýšit výnosy a současně snížit celkové tržní riziko.
Jak vydělat na poklesu
Jednou z technik, které jsou asi nejtěžší na pochopení, je krátký prodej neboli shortování. Jeho princip působí na první pohled poněkud zvláštně. Fond totiž vydělá na tom, že cena akcie klesne. Jak je to ale možné?
Funguje to tak, že si fond akcie půjčí a ihned je za aktuální cenu prodá. Poté počká, až jejich cena klesne, znovu je nakoupí levněji a vrátí je původnímu majiteli. Právě tento rozdíl tvoří zisk fondu.
Tato technika je sice riskantní, ale plní také důležitou tržní funkci. Smyslem shortování je přiblížit hodnotu firmy její reálné ceně. Hedgeové fondy při sázení na pokles často plní užitečnou společenskou roli, protože odhalují finanční bubliny na trhu.
Dobrým příkladem je nadhodnocená firma Wirecard, jejíž pochybné obchodní praktiky pomohly odhalit právě firmy z Wall Street spekulující na pokles ceny jejích akcií.
Kauza GameStop
Asi nejslavnějším okamžikem, kdy se hedgeové fondy dostaly do povědomí širší veřejnosti, byla kauza GameStop z ledna 2021. Celý příběh začal na jednom investičním fóru.
Drobní investoři na platformě Reddit si všimli, že velké investiční fondy z Wall Street masivně sázejí na krach společnosti GameStop. Rozhodli se proto proti nim vzbouřit a začali akcie GameStopu koordinovaně a ve velkém nakupovat. Situace, která následovala, je učebnicovým příkladem takzvaného short squeeze.
K 22. lednu 2021 bylo prodáno nakrátko přibližně 140 procent veřejně obchodovatelných akcií GameStopu. To znamená, že některé shortované akcie byly znovu půjčeny a opět prodány nakrátko.
Velké fondy se následně dostaly do pasti, protože cena akcií neustále rostla. Byly proto nuceny prodat své krátké pozice, aby co nejvíce omezily ztráty. Kvůli tomuto procesu cena akcií velmi rychle vyletěla a hedgeové fondy utrpěly miliardové ztráty.
Příběh se často vykládá jako vítězství malých investorů nad velkými, realita však byla složitější. Velké ztráty nakonec čekaly také obrovské množství lidí, kteří kvůli strachu, že přijdou o příležitost, nakupovali příliš pozdě.
Jak hedgeové fondy ovlivňují nás
Možná si myslíte, že se nás tento problém vůbec netýká. Opak je však pravdou, a to hned z několika důvodů.
Za prvé hedgeové fondy objemem svých obchodů přímo ovlivňují ceny akcií, komodit a měn, které se následně promítají do reálné ekonomiky. Pohyb velkého fondu může pohnout cenou ropy nebo potravin, což pocítíme všichni.
Za druhé část peněz v těchto fondech pochází z penzijních fondů nebo například z univerzitních nadací. Výnosy a ztráty hedgeových fondů se tak přímo dotýkají důchodců a dalších institucí.
Za třetí hedgeové fondy hrají roli při odhalování podvodů a finančních bublin, čímž přispívají ke zdraví trhu jako celku.
A za čtvrté, jak ukázala krize z roku 2008, riskantní chování velkých finančních hráčů může zažehnout krizi, která dopadne na celou společnost.
Zdroje:
- Roklen24: Jak fungují hedgeové fondy
- Peníze.cz: GameStop a Wall Street
- Finex: Co jsou hedgeové fondy
- Dluhopisy.cz: Hedgeové fondy
